Zimní příroda: Pod bílou peřinou aneb Jak si užít zimu v lese

TEXT: Alexandra Koutná 

Sláva, už je sníh... Obklopte se zasněženými stromy a uvidíte, že od mrazu zrůžovělé tváře promění i zamračeného dospěláka v nadšené dítě. Procházka lesem je v tuto roční dobu opravdovou pohádkovou inspirací. Když se navíc zubaté zimní slunce opře do ledových krystalů, přichází romantika, ze které až oči přecházejí. Nejvíce světla je nyní v lesech listnatých. Nahé koruny stromů pokryté sněhem a jinovatkou tu vytvářejí téměř magické skulptury.

Přirozenou dávku pozitivních emocí je třeba si v období dlouhých nocí ordinovat pravidelně. Přitom není nutné kvůli tomu uhánět kilometry na běžkách či sjíždět vrcholky hor. I jen hodinová procházka na čerstvém vzduchu vám zvedne náladu. Příroda má v zimě své kouzlo. Obzvlášť pak les, který je ponořený do ticha, a my tak slyšíme jenom svůj dech a tlumené kroky ve sněhu. Když nás z myšlenek vytrhnou nějaké zvuky, rychle zpozorníme. V tu chvíli pochopíme, že ani ztichlý zimní les není bez života.

Tip redakce: 

V zasněženém lese můžeme často pozorovat sluneční paprsky odrážející se v mlze. Je to proto, že studený vzduch pojme jenom málo vodní páry.

Les plný zvířat 

Aktivní bývají zejména větší zvířata, jako jsou srnky a jeleni, daňci či divoká prasata. Toulají se lesem, vybaveni teplým zimním kožichem a tukovými polštáři. I tak jsou pro ně dlouhé studené měsíce náročné, jelikož hledání potravy je mnohem složitější. Pokud náhodou nějakého hladovce potkáte, zachovejte hlavně klid a svého psa mějte raději u sebe na vodítku. S divokou zvěří, která se neoddává dlouhému spánku, se pak můžete bezpečně setkávat prostřednictvím jejích stop ve sněhu. Využijte tento čas k zastavení, poznávání přírody a užívání si prostoru klidu, dokud ho neukončí hřejivé jarní slunce.

Zajímavosti: 

• Ostré slunce, svěží vzduch, křupající sníh pod nohama a nejlepší přítel po našem boku. Co víc si přát?!
• Kouzlo je v detailu. Drobné rampouchy visí z větviček nad zurčícím potokem. Stoupající pára se na ledu ihned sráží a rampouch se víc a víc prodlužuje.
• Všimněte si, jak mají jehličnaté stromy obtěžkané sněhem neobvykle štíhlou siluetu.
• Jinovatka dovede na stromech a keřích vykouzlit hotová umělecká díla. Zimní slunce se pak odráží v jejich krystalcích – dokonalá zimní romantika.
• Huňatý kožich chrání lišku před velkým chladem. Pouze na nohách je její srst kratší, tak aby se na ní nezachytával sníh. Liška na rozdíl od mnoha jiných zvířat neupadá do zimního spánku, a tak i v tuhých mrazech musí vyrážet za potravou.
• Brhlík lesní prohledává místa, kde si na podzim vytvořil zásoby. Oříšky a semínka si poschovával do úzkých štěrbin ve stromech.
• Šišky na stromech ukrývají semena, která postupně dozrávají. Až šišky uschnou, semena z nich vypadávají. Na zemi se spojí s tajícím sněhem, který je odnese dál od původního stromu.