Pokud se vám letos úroda zelenina vydařila, s našimi tipy, jak ji správně uchovávat, nebudete muset vyhazovat přebytky na kompost. Taková mrkev, celer, dýně nebo cibule mohou při správném skladování vydržet až měsíce. Choulostivější druhy zeleniny je však nutné zpracovat krátce po sklizni.
„Každému druhu prospívají trochu jiné podmínky. Zatímco kořenová zelenina ocení chlad a vlhčí prostředí, cibule a česnek potřebují především sucho a dostatek vzduchu,“ vysvětluje Radim Stráník ze společnosti Fermato. Nejodolnějšími druhy zeleniny jsou právě cibule a česnek. Musíte je však uchovávat na vhodném místě. Důležité je nechat je uschnout ještě před uložením do spíže, případně do sklepa (pouze suchého a vzdušného). Pak je můžete dát do sítěk nebo si z nich uvázat tradiční copy a zavěsit tam, kde není příliš vlhko, které by mohlo podporovat vznik plísní. Nezapomeňte občas zásoby zkontrolovat, a pokud se některý kus začíná kazit, hned ho vyhoďte!
Dlouhou dobu vám vydrží také kořenová zelenina jako mrkev, petržel, celer nebo řepa. Pro ně je ideální klasický chladný sklep. Nejprve z nich odstraňte nať a jakkoli poškozené kusy vyřaďte. Pak zeleninu naskládejte do bedýnek s vlhkým pískem, v těch vydrží v kondici nejdéle. Pokud sklep nemáte, hodit se může jakákoli nevytápěná místnost, garáž apod., kde teplota neklesá ani v mrazech pod nulu. Kořenová zelenina se dá i skvěle mrazit. Nejlepší je připravit si rovnou očištěné a pokrájené kousky, které rozdělíte do menších porcí, zamrazíte a když budete potřebovat mrkev a spol. do polévky nebo omáčky, vytáhnete z mrazáku jen potřebné množství.
Foto: Pexels
Kořenovou zeleninu můžete očistit, naporcovat a zmrazit do zásoby.
Mražení, sušení, fermentace…
Mezi plodovou zeleninou najdeme jak druhy, které jsou opravdu trvanlivé, tak ty, které je třeba zpracovat co nejrychleji. Třeba dýně jsou velcí „držáci“ a při správném skladování vydrží i několik měsíců. Zejména pokud jsou uchovávané v chladu (10 až 15 °C) a suchu. Naopak cukety v pokojové teplotě přežijí v plné kondici jen pár dnů. Můžete je však úspěšně zavařit nebo zamrazit. Poměrně rychle spotřebovat, případně zpracovat je třeba také papriky a rajčata. Na výběr máte z několika možností, dobře funguje mražení, sušení i zavařování. „Zajímavou alternativou je pak fermentace, při které mikroorganismy přeměňují přirozeně přítomné cukry a vytvářejí charakteristickou nakyslou chuť. Správně provedená fermentace může prodloužit trvanlivost zeleniny a přinést nové chuťové možnosti,“ vysvětluje Radim Stráník.
A co zelenina listová? Ta je nejchoulostivější, avšak přesto si i z ní můžete udělat zásoby. Výjimkou je salát, který je opravdu nutné sníst co nejdříve. Životnost mu lehce prodlouží uchovávání v chladničce v uzavíratelné nádobě vyložené papírovou utěrkou, která zachytí přebytečnou vlhkost. Špenát, mangold nebo kapustu však lze po krátkém spaření a zchlazení zamrazit. Znovu si je doporučujeme předem naporcovat do menších mrazicích sáčků, abyste je po vytažení z mrazáku využili najednou, neboť po rozmrazení listová zelenina svou kondici ztrácí ještě rychleji než čerstvá. V zimě se vám pak bude sáček hodit třeba do polévek, těstovin, zeleninových příloh nebo zelených smoothie. Při zpracování a uchovávání úrody je tedy nejlepší kombinovat víc různých způsobů. Zpestříte si tím jídelníček a i přes zimu budete mít dostatek vitamínů z vlastní zahrádky.
Zdroj: autorský text, Fermato
Co chtějí muži od žen a ženy od mužů? Terapeuti Michal a Michaela Bartošovi vysvětlují, proč si často ubližujeme
