Dracula slaví 30 let: unikátní snímky z legendárního muzikálu a osobní vzpomínky Moniky Absolonové

Když měl muzikál Dracula 13. října 1995 premiéru v pražském Kongresovém centru, nikdo netušil, že se právě rodí fenomén. Autorská trojice Karel Svoboda, Zdeněk Borovec a Richard Hes tehdy nabídla divákům dílo, které se jen velmi volně inspirovalo Stokerovým románem, ale o to přesněji se trefilo do emocí českého publika. Velká hudba, jednoduchý a srozumitelný příběh o lásce, vině, ztrátě a vykoupení – a postava, která byla stejně přitažlivá jako temná.

V čem spočívá nadčasovost muzikálu

Krutý vládce Transylvánie, odsouzený k věčnému životu, a proti němu ženy, které miluje a ztrácí. Adriana, osudová manželka z patnáctého století. Lorraine, romantická aristokratka z doby romantismu a Sandra, dívka z blízké budoucnosti, která vypadá jako Adriana, ale místo šatů nosí koženou bundu a pohybuje se mezi motorkáři. Právě hra s časem – patnácté století, devatenácté století a neurčitá budoucnost – dodala Draculovi nadčasovost, kterou diváci ocení i dnes. Ať už jako záchvěv nostalgie nebo objevení českého muzikálového pokladu.

Jak šel čas s Draculou

První uvedení mezi lety 1995 a 1998 bylo mimořádně úspěšné a představení si vysloužilo označení „český muzikál století“. Po návratu v roce 2003 přišlo vystřízlivění – vysoké náklady a dluhy ukázaly, že ani legenda není nesmrtelná. Nové nastudování v Divadle Hybernia v letech 2009–2011 nabídlo jiný pohled, ale teprve návrat do Hudebního divadla Karlín v roce 2015, k dvacátému výročí premiéry, Draculovi znovu vdechl sílu. Režie Filipa Renče, živý orchestr a úcta k původnímu tvaru ukázaly, že i po dvaceti letech má muzikál publiku co říct.

Původní obsazení opět ve svých rolích

Jedním z největších přínosů Draculy je to, kolik výrazných osobností českého muzikálu z něj vzešlo. Pro mnohé byl doslova startovní čárou. Neodmyslitelně je s Draculou spjat Daniel Hůlka. Role, kterou převzal po Danielu Landovi, z něj udělala hvězdu přes noc a stala se jeho životní rolí. Hůlkův Dracula je syrový, charismatický, pěvecky nezaměnitelný. I po letech si zachovává gesta, výraz i způsob frázování, který mají fanoušci vryté hluboko pod kůží. I proto je skvělé, že i po 30 letech si můžeme užít Daniela Hůlku v roli prokletého krutého hraběte na pódiu O2 areny. Nelze opomenout ani další mužské role, které si diváci pamatují dodnes. Jiří Korn se jako šašek, sluha a profesor zapsal nesmazatelně do paměti diváků, kteří měli tu čest ho vidět. Ovšem pomyslné žezlo po něm převzal Tomáš Trapl, který Jiřího Korna v trojroli perfektně nahradil.

Monika Absolonová v Draculovi začala svou muzikálovou kariéru

Výraznou ženskou stopu zanechaly představitelky Lorraine a dvojrole Adriany a Sandry. Ať už to byla Lucie Bílá, Leona Machálková, Iveta Bartošová, Magda Malá, Kamila Nývltová, Eva Burešová či Monika Absolonová – každá z nich přinesla postavám jinou emoci, jinou křehkost i sílu. Právě Monika Absolonová – držitelka dvou cen Thálie pro Marianne.cz zavzpomínala na své začátky v Draculovi. „Dracula byl první muzikál, ve kterém jsem účinkovala – tenkrát muzikálový boom začínal. Pro mě to bylo první setkání s tímto žánrem. Začínala jsem jako Nymfa hodinová, pak přibyla ještě Nymfa větrná a po dvou sezónách přišla role Lorraine. Takže já si to oddřela od píky,“ vypráví zpěvačka a popisuje zážitky z prvních představení: „Při prvním hraní větrné Nymfy jsem několikrát spadla, protože jsem ji zkoušela bez kostýmu a při představení jsem se zamotala do několikametrové vlečky,“ říká dnes už s úsměvem Monika Absolonová.

Vyvrcholení oslav 30. výročí v O2 areně

Kostýmů Monika vyzkoušela víc, protože hrála v několika různých nastudováních, nejraději vzpomíná na úplně původní od Theodora Pištěka. „Měly jsme jako Nymfy nádherné kostýmy, ale pan režisér Jozef Bednárik pak rozhodl, že musíme být ošuntělé. Tak ty překrásné kostýmy z drahých látek nechal polít savem,“ říká zpěvačka, na kterou se také můžete těšit 12. února 2026 v O2 areně. „Když jsem s Draculou končila, v životě by mě nenapadlo, že pomalu v padesáti letech budu hrát zase dvacetiletou v rámci halového turné. Ptala jsem se pana producenta, zda nebudu trapná. Ujistil mě, že ne – že nás diváci uvidí v hokejových halách z dálky. Zapomněl však zmínit, že nás budou snímat kamery, takže budeme vidět hodně zblízka,“ směje se Monika Absolonová.

Možná jste Draculu viděla jako teenagerka. Možná se k němu pravidelně do divadla vracíte. A možná ho teprve objevíte. Některé muzikály přijdou a odejdou. Dracula tu ale zůstává – jako připomínka doby, kdy jsme se nebáli velkých emocí, a jako důkaz, že dobrý příběh a silná hudba dokážou přežít i třicet let.