Jedeme na dovolenou. Jak se nám všechno tohle vejde do auta? Jsme čtyři, dva dospělí a dvě dcery. Věcí máme, jako bychom s sebou brali školu v přírodě a všechny lidi, co seděli v úterý ráno na poliklinice okresního města. Jak to, že jsme kdysi v pěti lidech narvali do staré Škody Octavia?
A to bylo, prosím, nikoli na letní, nýbrž dokonce na zimní dovolenou. Oteplovačky a lyžařská se tehdy rozhodně nevyráběli z funkčních materiálů, takže byste je mohli smotat do balíčku velikosti přeloženého kapesníku. Díky tuhému šusťáku a vlizelinu (nebo vatelínu?), kterým se vycpávaly, připomínaly spíš skafandr. K tomu jsme vezli plynovou bombu na vaření, sadu nádobí a sáňky. Pravda, lyže se několik dní předem posílaly poštou. Ty bychom už asi museli táhnout za sebou. Ale stejně jsme se vešli! Jedno dítě a čtyři dospělí! Teď máme taky vůz Škoda Octavia, jenže combi a nikoli z roku 1961, ale 2015 (drobet ten nový model zvěšili). K tomu na střeše bednu, že by se do ní vešla dvoukřídlá skříň, co nám stojí v ložnici.
Nebojte, nebudu vypočítávat všechny ty krámy, co se snažíme nacpat pod sedačky a mezi naše holky, když už se do kufru ani do střešního boxu nevejdou. Důvod, proč to vypadá, že nejedeme na dovolenou, nýbrž se nadobro stěhujeme, mě napadl, když jsem pročítala jednu tiskovou zprávu. Co všechno prý potřebuju, když se jedu projet na kole. Helmu, sluneční brýle, designové kalhoty, taky triko, bundu a to všechno raději dvakrát, kdybych se zpotila. Speciální batoh s hadičkou, abych mohla pít za jízdy, pro jistotu ještě plastovou lahev. Proteinové tyčinky, obvazy, náplasti, rukavice, přístroj, co měří ujeté kilometry, přístroj, co měří můj puls, mobil ve speciálním obalu. Jsem-li fajnšmekr i mini sadu piknikového nádobí a… A kolo samozřejmě. To jediné mi vždycky docela stačilo. Tepláky, triko a jelo se.
A to je, prosím, jediná tisková zpráva. O kole. Co teprv o koupání u moře, chození po promenádách, slunění, ranním běhu podél pláže, zábavě na dovolené… O jakých nutnostech, které určitě musím táhnout sebou, abych nebyla za outblba, by se psalo v nich?
Zkrátka zpitoměla jsem.
Takže rodino, letos vezeme plavky, ručník, jeden krém, tričko a kraťasy.
Počkat, nehodilo by se i mléko po opalování, klobouk, Dostihy a sázky, lehátko na pláž, sada romantických svíček, volejbalový míč, šaty do města, šaty na výlet… blablabla.
Tak já jdu oprášit ten střešní box.
Václav Neužil: Některé páry spolu prostě nemají být. A musí na to přijít
