FEJETON KLÁRY MANDAUSOVÉ: Úplně normální věci

Nikdy jsem neviděla Výměnu manželek, zato sjíždím italské Okouzlení a Big Bena. Hnusí se mi Upíří deníky, miluju drahé parfémy, styděla bych se venčit yorkšírského teriéra, za to s čistokrevným vořechem bych se klidně promenádovala v Cannes, ráda se válím celý den na pláži, škodolibě se šklebím u neretušovaných fotek hereček, tancovat zumbu mi připadá pitomý, zvedám obočí na ženami v „rídžojskách“ a s mastným culíkem a taky nad těmi, které si trhají obočí a kreslí si místo něj cosi tenkého, odebírám časopis o věcech mezi nebem a zemí, nerada žehlím, vařit mě baví jen pro jiné, pro sebe jsem líná namazat i rohlík, vyžívám se v sázení kytek, zalévání a hnojení drhne, nevadí mi přeházet hromadu hnoje a do tří do rána uklízet po malířích, jsou dny, kdy neudělám vůbec ale vůbec nic a klidně nechám podprsenku válet na zemi, čtu dokola Deník Bridget Jones, koukám na Slunce seno a nikdy jsem neotevřela nic od Freuda nebo Junga, jsem žárlivá až hanba, dokážu jednu věc vyčítat hodinu a za měsíc zas, a nevím, jestli umím úplně odpouštět.Fitcentra považuju za zbytečné zlo.

ČTĚTE TAKÉ: FEJETON KLÁRY MANDAUSOVÉ: Žena ženou

Nesnáším snoby, ale sama snob jsem. Příčí se mi pitomost, ale kdyby z ní vyskakovaly na čele pupínky, možná bych občas nemohla vyjít z domu bez čepice. Na intelektuálskými kecy se mi dělá zle, proto je často vedu. Poučuju, upadám do melancholie. Hystericky fňukám. A běda, jak mě někdo vyruší při listování bulvárem.

Je dobré si občas přiznat, že dělám úplně normální věci.