Staré české pověsti nejsou jen pohádky o hrdinech, čarodějkách a proroctvích. Jsou to příběhy, které formovaly naši identitu, zapsaly se do krajiny a přežily staletí. Otestujte si v našem kvízu, kolik z nich si opravdu pamatujete.
O počátcích české historie se ví méně, než by se nám líbilo. Co se ale zapsalo do paměti národa, nejsou jen data a jména – jsou to příběhy. Staré pověsti české nejsou suchopárné kapitoly z učebnice, ale živé vyprávění o tom, odkud pocházíme, čemu jsme věřili a proč jsme pořád tak zarputile hrdí. Jsou to naše kořeny, paměť a trochu i kouzlo, které odolalo staletím.
Praotec Čech se prý zastavil na hoře Říp a ukázal svému lidu zemi zaslíbenou. Libuše později pronesla slova o městě, jehož sláva hvězd se dotýká, a zrodila se Praha. A když se nad krajinou zatáhne nebe, prý se v nitru hory Blaník probouzejí rytíři připravení zachránit český národ, kdyby mu bylo nejhůř. Zatím spí. Možná proto, že jsme to pořád zvládli sami.
Každá pověst má své místo a tam, kde se mýtus usadil, zůstalo něco zvláštního dodnes. Není nutné věřit, že Šemík opravdu přeskočil hradby Vyšehradu, stačí cítit, že jeho skok měl význam. Pověsti nejsou o faktech, ale o pravdách, které se nedají přepsat.
A teď si to ověřte! Znáte české pověsti tak dobře, jak si myslíte? V našem kvízu o českých legendách zjistíte, jestli by vám praotec Čech podal ruku – nebo vás rovnou poslal zpátky za hranice.
Zdroj: autorský text
autorský text
79 Kč
79 Kč
84 Kč
