V noci z 29. na 30. září 1938 byla v bavorském Mnichově podepsána dohoda, která zásadním způsobem zpečetila osud demokratického Československa. Zástupci čtyř evropských velmocí rozhodli o odstoupení pohraničních území nacistickému Německu, aniž by k jednacímu stolu přizvali zástupce samotného dotčeného státu. Pro národ, který byl ještě před několika dny odhodlán bránit svou vlast se zbraní v ruce, to byl obrovský šok.
Britský premiér Neville Chamberlain a francouzský ministerský předseda Édouard Daladier podlehli nátlaku Adolfa Hitlera a Benita Mussoliniho v naivní víře, že uspokojením německých územních nároků zachrání evropský mír. Politika appeasementu neboli usmiřování agresora však vedla k pravému opaku. Místo stability přinesla pouze dočasný odklad válečného konfliktu a Hitlerovi dodala sebevědomí k další expanzi.
Československá armáda, která po vyhlášení všeobecné mobilizace 23. září stála připravená v pohraničních pevnostech a zákopech, musela bez jediného výstřelu ustoupit do vnitrozemí. Republika přišla o více než třetinu svého území, klíčový průmysl, železniční tahy i mohutný systém pohraničního opevnění. Tímto traumatem skončila éra první republiky a začalo krátké, hořké období druhé republiky.
Doporučujeme
reklama
Zkouška historické paměti
Důsledky mnichovského diktátu rezonují v českém národním povědomí i po mnoha desetiletích a stále vyvolávají debaty o tehdejších možnostech obrany. Vybavíte si ještě konkrétní jména vyjednavačů, datum vyhlášení mobilizace nebo rozsah územních ztrát? Zda si klíčové okolnosti tohoto dějinného zlomu dobře pamatujete, si můžete ověřit v našem kvízu níže.
.jpg)
