Historický kvíz: Poprava Milady Horákové. Co víte o justiční vraždě, kterou nezvrátily ani prosby Einsteina?
Foto: Profimedia
Dne 27. června 1950 se na dvoře pražské pankrácké věznice odehrál jeden z nejotřesnějších zločinů v moderních dějinách naší země. V časných ranních hodinách byla popravena Milada Horáková, uznávaná právnička, politička a bojovnice za lidská práva. Tato chladnokrevná justiční vražda, naplánovaná do nejmenších detailů sovětskými poradci a špičkami KSČ, se stala symbolem bezohlednosti komunistického režimu a dodnes zůstává mrazivým mementem doby, kdy ideologie zcela zničila právo a spravedlnost.
Život Milady Horákové byl pevně spjat s bojem za svobodu a demokracii. Jako vystudovaná právnička se za první republiky intenzivně věnovala sociálním otázkám a zrovnoprávnění žen. Po okupaci Československa nacistickým Německem se okamžitě zapojila do protifašistického odboje. V roce 1940 ji zatklo gestapo a po krutých výsleších strávila zbytek války v koncentračních táborech a věznicích. Ani hrozba trestu smrti ze strany nacistických soudů ji nezlomila, což prokazovalo její mimořádnou vnitřní sílu, kterou brzy musela osvědčit znovu.
Divadlo hrůzy podle sovětského scénáře
Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 Milada Horáková odmítla emigrovat a dál se snažila pomáhat lidem pronásledovaným novým režimem. Státní bezpečnost ji zatkla v září 1949. Následoval proces, který neměl v našich dějinách obdoby. Scénář celého soudního líčení byl předem striktně určen, obžalovaní byli pod vlivem fyzického i psychického mučení nuceni učit se své výpovědi zpaměti a celý proces byl přenášen rozhlasem. Komunistická propaganda navíc zorganizovala masovou kampaň, v níž obyčejní lidé z továren i škol v tisících dopisech žádali pro obžalované nejvyšší tresty.
Dopisy na rozloučenou a nezlomný odkaz
Spolu s Miladou Horákovou byli k trestu smrti odsouzeni další tři muži. Přestože o milost pro statečnou političku žádaly světové osobnosti jako Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Roosevelt, tehdejší prezident Klement Gottwald rozsudky podepsal. Své poslední hodiny strávila psaním hlubokých a dojemných dopisů rodině, které však dceři Janě komunisté předali až po dlouhých čtyřiceti letech. Milada Horáková šla na popraviště s hlavou vztyčenou a její poslední slova patřila milované zemi a naději, že její oběť nebyla zbytečná.
Zdroj: autorský text, Ústav pro studium totalitních režimů
Nejčtenější články
Abstinence játra nespasí. Opravdu potřebují detox? Odborníci vysvětlují, jaké obyčejné věci játrům prospívají
Zpověď hotelové recepční, která za deset vteřin odhadne, jaký typ hosta přijel. Nikdy se nespletu, mám je za ty roky přečtené
Kvíz: Poznáte české hrady a zámky podle jediné fotografie? Ověřte své znalosti od Karlštejna po Hlubokou
Doporučujeme
Kvíz: Inkové, Mayové, nebo Aztékové – co o nich víte? Naučte se konečně rozeznat tři velké říše
Dějepisný kvíz: Dokážete správně seřadit historické události tak, jak šly za sebou?
Kvíz z dějepisu: Obstáli byste dnes před tabulí na druhém stupni základní školy?
Kvíz: Nejvýznamnější panovnice světa. Poznáte podle obrázků ženy, které měnily dějiny?
Kvíz: Víte proč boty na podpatku původně patřily mužům?
Kvíz: Víte, proč se boty na platformě stále vracejí a kam až sahají jejich kořeny?
Kvíz: 37 let od poslední popravy v Česku a definitivní tečky krutých dějin. Co víte o historii trestu smrti?
Historický kvíz: Jak dobře znáte české panovníky? Ověřte si své dějepisné znalosti
Dějepisný kvíz: Pamatujete si světové milníky, které změnily běh historie?
Historický kvíz: Od knížat po moderní dobu. Jak dobře znáte dějiny naší země?
Mohlo by se vám líbit
Lepkavé dřevěné skříňky kolem sporáku? Na silné odmašťovače a mokrý hadr raději zapomeňte
