Historický kvíz: Poprava Milady Horákové. Co víte o justiční vraždě, kterou nezvrátily ani prosby Einsteina?

Dne 27. června 1950 se na dvoře pražské pankrácké věznice odehrál jeden z nejotřesnějších zločinů v moderních dějinách naší země. V časných ranních hodinách byla popravena Milada Horáková, uznávaná právnička, politička a bojovnice za lidská práva. Tato chladnokrevná justiční vražda, naplánovaná do nejmenších detailů sovětskými poradci a špičkami KSČ, se stala symbolem bezohlednosti komunistického režimu a dodnes zůstává mrazivým mementem doby, kdy ideologie zcela zničila právo a spravedlnost.
Život Milady Horákové byl pevně spjat s bojem za svobodu a demokracii. Jako vystudovaná právnička se za první republiky intenzivně věnovala sociálním otázkám a zrovnoprávnění žen. Po okupaci Československa nacistickým Německem se okamžitě zapojila do protifašistického odboje. V roce 1940 ji zatklo gestapo a po krutých výsleších strávila zbytek války v koncentračních táborech a věznicích. Ani hrozba trestu smrti ze strany nacistických soudů ji nezlomila, což prokazovalo její mimořádnou vnitřní sílu, kterou brzy musela osvědčit znovu.
Divadlo hrůzy podle sovětského scénáře
Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 Milada Horáková odmítla emigrovat a dál se snažila pomáhat lidem pronásledovaným novým režimem. Státní bezpečnost ji zatkla v září 1949. Následoval proces, který neměl v našich dějinách obdoby. Scénář celého soudního líčení byl předem striktně určen, obžalovaní byli pod vlivem fyzického i psychického mučení nuceni učit se své výpovědi zpaměti a celý proces byl přenášen rozhlasem. Komunistická propaganda navíc zorganizovala masovou kampaň, v níž obyčejní lidé z továren i škol v tisících dopisech žádali pro obžalované nejvyšší tresty.
Dopisy na rozloučenou a nezlomný odkaz
Spolu s Miladou Horákovou byli k trestu smrti odsouzeni další tři muži. Přestože o milost pro statečnou političku žádaly světové osobnosti jako Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Roosevelt, tehdejší prezident Klement Gottwald rozsudky podepsal. Své poslední hodiny strávila psaním hlubokých a dojemných dopisů rodině, které však dceři Janě komunisté předali až po dlouhých čtyřiceti letech. Milada Horáková šla na popraviště s hlavou vztyčenou a její poslední slova patřila milované zemi a naději, že její oběť nebyla zbytečná.
Zdroj: autorský text, Ústav pro studium totalitních režimů
Nejčtenější články
Omlazující triky Heleny Vondráčkové na prahu 80: Její vizážista prozrazuje krém, na který nedá dopustit, i jednu tajnou zbraň
Kvíz: Jak dobře znáte Českou republiku? Ověřte si, zda byste se svými vědomostmi obstáli ve školních lavicích
Bývalá narkomanka Lada otevřeně: Jak řeší ženy na ulici hygienu, kde spí a proč raději nepřemýšlí o budoucnosti
Doporučujeme

Dějepisný kvíz: Dokážete správně seřadit historické události tak, jak šly za sebou?

Historický kvíz: Víte, kdo vyhrál slavné bitvy? Otestujte se z dějepisu

Kvíz: Nejvýznamnější panovnice světa. Poznáte podle obrázků ženy, které měnily dějiny?

Kvíz: Co víte o češtině? Připomeňte si mezinárodní den mateřského jazyka záludnými otázkami

Kvíz: Víte, proč se boty na platformě stále vracejí a kam až sahají jejich kořeny?

Kvíz: 37 let od poslední popravy v Česku a definitivní tečky krutých dějin. Co víte o historii trestu smrti?

Historický kvíz: Jak dobře znáte české panovníky? Ověřte si své dějepisné znalosti

Dějepisný kvíz: Pamatujete si světové milníky, které změnily běh historie?

Historický kvíz: Od knížat po moderní dobu. Jak dobře znáte dějiny naší země?

Historický kvíz: Co se stalo v lednu? Otestujte, jak dobře znáte klíčové události
Mohlo by se vám líbit

Tajemství dokonale uklizených japonských domovů: Stačí k tomu prázdné krabice od mléka






