Sněhurce bylo podle originální předlohy pouhých sedm let. Když královna nařídila, aby ji lovec zabil a přinesl jí její játra a plíce, netušila, že orgány pochází ze zabitého selátka, přesto je nechala připravit k večeři. Navíc se královna snažila Sněhurku zabít třikrát. Jednou příliš utaženou šněrovačkou, podruhé otráveným hřebenem, nicméně vždy ji trpaslíci zachránili. Až s otráveným jablkem uspěla. Princ spatřil mrtvou Sněhurku ve skleněné rakvi a od trpaslíků ji koupil.
Šípková Růženka vlastně vůbec není romantický příběh. Původní verze se jmenuje Slunce, Měsíc a Talia a začátek s prokletím princezny, píchnutím do prstu a usnutím, který známe, je stejný, ovšem (již ženatý) princ, když spatřil spící krásku, ji neprobudil polibkem, nýbrž ji znásilnil, oplodnil a odjel. Růženka ve spánku porodí dvě děti a za pomoci víl je kojí. Jedno z miminek jí tak vycucne jed z těla a ona se probudí. Princ se pro ni pak vrátí, protože na ni nemůže přestat myslet. S její záchranou však nemá přímo nic společného.
Locika je salát, který rostl v zahradě čarodějnice. Žena ze sousedství na něj dostala takovou chuť, že bez něj chřadla. Její muž ho šel tedy ukrást, aby manželku uspokojil. Ta ale druhý den toužila po salátu ještě víc, tak se opět vydal tajně do zahrady. Čarodějnice ho načapala a pustila ho jen za podmínky, že jí dají dítě, které se jim narodí. A tak se i stalo. Když pak mladou dívku Lociku uvězněnou ve věži našel princ, musel za ní chodit každý den a nosit jí proužek hedvábí, aby se pak po něm dostala z věže. Mezitím se však Locika před čarodějnicí prořekla o princi. Kouzelnice ji za trest odčarovala do pouště, kde měla žít nuzný život, a s ustřiženými vlasy Lociky číhala na prince. Ten byl ze ztráty Lociky tak nešťastný, že skočil z věže do trní, které mu vydrápalo oči, a on putoval světem slepý, dokud nenarazil v poušti na svou Lociku a jejich dvojčata, která mezitím porodila.
Malá mořská víla skutečně nemá šťastný konec. Když konečně získá nohy, po kterých tak touží, každý krok cítí, jakoby se jí do nich zabodávalo sto nožů. Princ si nakonec z vlastní vůle vybere za ženu zcela jinou dívku, což malou mořskou vílu stojí život.
Originální verze Popelky se více podobá naší verzi Tři oříšky pro Popelku než té disneyovské. Po tatínkovi chce, aby jí z cesty přivezl větvičku, která mu cvrnkne do klobouku. Tuto lískovou snítku zasadí mamince na hrob a vyroste z ní strom, na který se slétávají holoubci. Ti Popelce pomáhají přebírat hrách a čočku a vykouzlí pro ni troje šaty na tři plesy na zámku. Navíc upozorní prince, když si veze na zámek špatnou nevěstu, že jí teče ze střevíčku krev.
