V žádném případě se tady nechci posmívat ženám, že něco nevědí. Jednak nikdo nemá povinnost vyznat se v medicíně a za druhé – pokud něco nevíte, tak jste to v životě ještě nejspíš nepotřebovaly.
Kolem návštěvy gynekologa může panovat celá řada mýtů, gynekoložka Kamila Žizková vybrala ty, se kterými se osobně setkala během své praxe.
Několik žen mi už například řeklo, že viděly své neoplodněné vajíčko odcházet s menstruační krví. Těžko říct, co vlastně viděly, ale vajíčko to určitě nebylo, protože pokud nedojde po ovulaci k oplodnění, podléhá vajíčko buněčné smrti zhruba do 24 hodin a je zlikvidováno imunitním systémem ženy. Takže nečeká na menstruaci, aby odešlo s menstruační krví.
Další mýtus se týká HPV infekce. Ta je spojována s projevy na čípku, které mohou vést k rakovině v této oblasti, proto je důležitá pravidelná prevence na gynekologii. Kde se ale infekce bere? Setkala jsem se ženou, která měla pozitivní test na HPV a udělala doma zle, protože si to hned spojila s nevěrou u partnera. Pravdou ale je, že virem HPV je nakaženo přibližně 80 % české populace, takže se mohla nakazit už dávno předtím, než manžela potkala. Krátce: HPV infekce opravdu nemusí souviset s promiskuitou. Dodejme, že dnes už je k dispozici očkování proti HPV viru a doporučuje se očkovat (ve 13 letech) jak dívky, tak chlapce, aby se nestali přenašeči nebo se jednou nedivili, proč mají rakovinu úst či hrtanu. Může k ní totiž ve vzácných případech dojít v důsledku orálního sexu s partnerkou či partnerem nakaženými virem HPV.
Další mýtus: „Pokud krvácíte, nesmíte na gynekologii.“ Proč si toto myslíme? Mimo menses se chodí na prevence, protože se dělají stěry z čípku a krev by je znehodnotila. Ale jinak lze ženu samozřejmě vyšetřit i během menses. Zejména v případech, kdy přichází ke kontrole, protože je menstruace neobvykle silná, dlouhá nebo mimo cyklus. Nutné je to ale třeba i při poranění nebo při krvácení v těhotenství. Gynekologové jsou zvyklí na všechno, takže není třeba mít obavy, že by krvácení z genitálu bylo překážkou k vyšetření. Musíme zjistit, odkud žena krvácí, v jaké síle a popřípadě najít a vyřešit příčinu.
„Hormonální antikoncepci píšou gynekologové všem a na všechno.“ – To je čtvrtý mýtus. V dnešní době, kdy se hodně mluví o negativních účincích hormonální antikoncepce, se od ní pacientky hojně odklánějí. Je pravda, že mezi její nejčastější vedlejší účinky patří například nevolnosti, zvracení, špinění, změny nálad, deprese či ztráta libida. Kromě výhod má tedy hormonální antikoncepce i rizika a rozhodně není ideálním řešením pro všechny. Také je ale dobré upozornit na to, že se předepisuje i na různé gynekologické obtíže a jsou ženy, které bez ní nemají plnohodnotný život. Konečné slovo má vždy pacientka, která by měla vědět, jak hormonální antikoncepce funguje, a znát její rizika. Takovým vedlejším mýtem je to, že hormonální antikoncepci a hormonální léčbu vnímáme jako jeden preparát – ale ony jsou různé druhy, které obsahují různé typy hormonů, jejich různé kombinace, různou koncentraci, různé režimy užívání… Sama jsem zastáncem spíše alternativnějších metod, ale zastoupení hormonální antikoncepce v medicíně respektuji.
Pátý mýtus se týká otěhotnění během menstruace. Setkala jsem se se ženami, které jsou přesvědčené o tom, že otěhotněly během menses. Jenže ono je to fyziologicky trochu jinak. První problém je, že jsme zvyklé každé vaginální krvácení hodnotit jako menstruaci. Může přitom jít například o krvácení z hormonální nerovnováhy nebo krvácení ovulační. K oplodnění je nutná ovulace, tedy moment, kdy je vajíčko uvolněno z vaječníku a zachyceno vejcovodem. K ovulaci dochází přibližně 12.–14. den menstruačního cyklu, to ovšem platí jen u ideálně dlouhého cyklu, tj. asi 28 dní. Vajíčko žije 24 hodin a spermie přežívá v děloze 3–5 dní. Z toho důvodu máme plodné dny +- 3 dny od ovulace, za předpokladu každodenního styku kolem ovulace. U velmi krátkých cyklů ale mohou plodné dny zasahovat až do menstruace, žena tedy neotěhotní během menstruace, ale otěhotní ze styku, který proběhl během menstruace, přesněji spíše v čase končících měsíčků. Anebo ono krvácení nebyla menstruace.
A máme tu šestý mýtus: „Jediná funkce klitorisu je potěšení. A je to taková malá kulička.“ Klitoris je topořivá tkáň vulvy, díky níž je většina žen schopna orgasmu. Nejnovější studie naznačují, že klitoris nemá jen funkci potěšení, ale podílí se i na vyšší pravděpodobnosti otěhotnění a má svou roli i u porodu. A jak klitoris vlastně vypadá? Pokud to nevíte, určitě si to vyhledejte. To, co vidíme, co stimulujeme zevně, je jen špička ledovce. Klitoris je daleko větší, má dvě raménka, která se táhnou podél stydkých pysků. Dále se udává, že drážděním přední stěny pochvy vlastně stimulujeme vnitřní část klitorisu, proto je to některým ženám příjemné. Toto místo na přední stěně pochvy známe jako bod G.
Poslední mýtus, který bych ráda zmínila, je spíše pro pobavení. Je z praxe. Měli jsme v péči těhotnou ženu, jejíž miminko nebylo otočené hlavičkou dolů, ale bylo napřed zadečkem. My lékaři říkáme, že žena „bude rodit zadečkem“. A to je fráze, která může kdekoho zmást. „Ještěže se malej otočil a já nemusela rodit zadečkem,“ řekla mi paní. To mě zarazilo, a tak jsem se jí zeptala, jestli ví, že by dítě i tak vylezlo na svět pochvou. Jistá si nebyla… A když jsem o porodu zadečkem říkala jednomu svému známému, opáčil: „To jde?“ Inu, nejde, ale to jste určitě věděly.
O autorce:
MUDr. Kamila Žižková
Pracuje jako gynekoložka v nemocnici v Chomutově a sexuoložka v Ústí nad Labem. Na Instagramu ji najdete pod hashtagem @moje_gynpor, kde s lehkostí a humorem píše o gynekologii, porodnictví, ženství a sexu a příspěvky doplňuje vlastními ilustracemi.
autorský článek
119 Kč
119 Kč
119 Kč
