Červen je měsícem reprodukčního zdraví. Při této příležitosti jsme pro vás připravili minisérii Plodné hovory s Marianne. Dominika Trčková vás provede rozhovory se šesti odborníky, kteří se věnují tématům ženského i mužského zdraví, plodnosti a otěhotnění. Prvním hostem je Nikola Vojtášková, specialistka na gynekologickou fyzioterapii. V rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jak může stav pánevního dna ovlivnit plodnost, proč je důležité vědět, kdy skutečně probíhá ovulace, proč menstruace nemá bolet, jak rozpoznat (a řešit) endometriózu a jak zásadní vliv může mít i zdánlivě nenápadná jizva. Zazní také téma mužské plodnosti a psychosomatických vlivů, které často přehlížíme.
Gynekologická fyzioterapie je u nás stále poměrně neznámý obor, přesto může výrazně pomoci ženám napříč životními etapami – od prvních gynekologických potíží přes problémy s početím až po péči o tělo po porodu. Fyzioterapeutka Nikola Vojtášková, která se této specializaci věnuje, zdůrazňuje, že správně vedená fyzioterapie může být zásadním doplňkem lékařské péče. A často právě tím, co ženám přinese úlevu a kýžený výsledek, když všechno ostatní selhává.
Ve své praxi se denně setkává s klientkami, které trápí bolestivá menstruace, endometrióza, potíže s otěhotněním, ale třeba také chronický stres. Často za ní přijdou ženy, které mají pocit, že jejich tělo nefunguje, a přitom nikdo zatím neřešil ani jeho základní funkční souvislosti – napětí v pánvi, dýchání nebo práci s na první pohled klidnými a nenápadnými jizvami.
Fyzioterapie pomáhá nejen při problémech s početím, ale i při bolestivé menstruaci, inkontinenci, po porodu nebo po gynekologických zákrocích. „Víceméně v každé gynekologické diagnóze se dá fyzioterapie uplatnit,“ vysvětluje Vojtášková. Žádanku na fyzioterapii by měl ideálně vystavit gynekolog poté, co k němu žena přijde na vyšetření a on stanoví diagnózu. Dle jejích slov ale stále chybí širší mezioborová spolupráce: „Stále jsou zde lékaři, kteří o nás mluví jako o šarlatánech,“ konstatuje. „Situace se ale pomalu lepší,“ dodává.
Gynekologické nálezy bývají v pořádku, přesto se páry dlouho neúspěšně snaží o miminko. „Brání v tom často stres. Nikoliv akutní, ale chronický, mnohdy způsobený traumatem z minulosti. Je tam ale také problematika pánevního dna, kloubních blokád a spasmů, ale třeba také jizva. Je to spousta věcí,“ vysvětluje fyzioterapeutka. Zároveň upozorňuje na to, že ne vždy je na vině ženské tělo, ale partnerovo. „Problémem může být nedostatek nebo špatná kvalita spermií, ale i způsob jejich pohybu,“ říká s tím, že přestože mentálně si partneři dokonale sedí, jejich těla v takové symbióze již být nemusí.
Klíčovým pojmem v otázce otěhotnění je ovulace. Ale ta je stále opředena mnoha mýty a domněnkami. „Ptám se žen, zda vědí, že ovulují a kdy ovulace proběhla. Je to ale z mé strany záludná otázka, jelikož symptomy samy o sobě nám neříkají, že ovulace proběhla. V dnešní době se hlavně řeší, zda žena menstruuje. Pokud ale neovuluje v důsledku braní hormonální antikoncepce, menstruace není menstruací v pravém slova smyslu, jedná se o takzvané spádové krvácení,“ objasňuje Vojtášková. Když se ženám menstruace „zpozdí“, znamená to, že ovulace klidně mohla proběhnout třeba až dvacátý den cyklu. „Naše tělo není stroj, reaguje na nemoci, stres, změnu časového pásma… A na to reaguje i ovulace. Může přijít jakýkoliv den cyklu,“ vysvětluje.
Jedno z nejdůležitějších poselství, které by se mělo podle fyzioterapeutky opakovat stále dokola: Menstruace nemá bolet. Ženy ale často bolesti normalizují, protože jim to tak bylo vždy řečeno lékaři i okolím. „To, že berete denně pět ibalginů a krev není červená, ale skoro černá a poté přejde do růžové, rozhodně není v pořádku,“ upozorňuje Vojtášková. Příčin může být více – od svalového napětí pánevního dna, těžkého životního období až po endometriózu, která je sama o sobě velmi komplikovaným onemocněním. „Může se objevit kdykoliv během reprodukčního věku, ale třeba také po císařském řezu,“ říká Vojtášková.
Fyzioterapie může být součástí léčby endometriózy, ale fyzioterapeutka opět klade důraz na mezioborovou spolupráci i například na správnou výživu. „Fyzioterapie je v tomto případě podpůrná léčba. Nedokážu ji vyléčit, ale mohu nabídnout způsoby, jak zmírnit bolesti, jak ženě ulevit, přijít na to, co bolest zhoršuje.“
Při snaze o početí se často mluví o tom, zda je potřeba pánevní dno posílit, nebo naopak uvolnit. Odpověď Nikoly Vojtáškové je jednoznačná: Je to individuální. Někdo ho má přetížené mentálně, jiný fyzicky. U někoho je oslabené. Proto neexistuje univerzální návod. Zásadní je podle ní osobní vyšetření – a ochota ženy i jejího partnera na sobě pracovat.
Častým tématem z hlediska fyzioterapie a plodnosti je také náš postoj nebo způsob chůze. Ale nejen to. „Velmi často u žen řeším stažené břicho. Odmala slyšíme ‚Dej ty nohy k sobě a zatáhni břicho!‘ Já jim poté říkám, ať ho uvolní, a ony vůbec nevědí, co mají dělat. A když poté přijdou, jak na to a v jaké poloze jej uvolnit, začnou správně dýchat, a tím aktivují i pánevní dno.“
autorský text
79 Kč
79 Kč
84 Kč
