Možná si měříte pravidelně tlak. Chodíte, méně solíte nebo si necháváte pravidelně kontrolovat cholesterol. Existuje ale jeden zvyk, který má na srdce mimořádně nepříznivý vliv. Jaký to je? Asi to nebude žádné velké překvapení.
Vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita nebo nemocné ledviny můžou srdce poškozovat celé roky, aniž by měl člověk výraznější potíže, jak říká prof. MUDr. Jan Krejčí, předseda České asociace srdečního selhání. Mezi rizikové faktory, a velmi výrazné, patří i kouření. Že vykouříte jen jednu cigaretu denně? Bohužel pro srdce není bez rizika ani jedna.
Spousta kuřáků si možná myslí, že když vykouří jen pár cigaret denně, není to tak hrozné. U srdce ale takhle jednoduchá matematika nefunguje. Studie ukazují, že lidé, kteří vykouří jednu cigaretu denně, mají výrazně vyšší riziko ischemické choroby srdeční a cévní mozkové příhody než nekuřáci. U mužů byla jedna cigareta denně spojená s 48 % vyšším rizikem ischemické choroby srdeční oproti nekuřákům, u žen s 57 % vyšším rizikem. Ženy kuřačky jsou na tom tedy ještě hůře.
Cigarety poškozují cévy
To, že tabákový kouř obsahuje spoustu chemických látek, se ví. Kouření navíc poškozuje cévy, zvyšuje krevní tlak a snižuje množství kyslíku, který může krev přenášet. Hrozí i krevní sraženiny, které zvyšují riziko infarktu a mrtvice. A rizikové není „jen“ samotné kouření, nebezpečné pro srdce je i pravidelné vystavení tabákovému kouři v okolí. WHO upozorňuje, že nejde jen o klasické cigarety, škodlivé jsou i zahřívané tabákové výrobky.
Když viníkem nejsou jen cigarety
Třiašedesátiletý pan L. z Brna se před dvanácti lety začal hodně zadýchávat. Připisoval to tenkrát kouření, vykouřil tehdy až 60 cigaret denně. O rok později už byl jeho stav natolik vážný, že skončil v nemocnici. Vyšetření ukázala dilatační kardiomyopatii, tedy onemocnění srdečního svalu, při kterém se srdeční komora zvětšuje a srdce nedokáže pumpovat krev tak, jak by mělo. Léčba začala okamžitě, potíže se ale vracely a pan L. se ještě několikrát dostal do nemocnice sanitkou. Přibyly také léky na tlak a vysoký cholesterol a léčba chronické obstrukční plicní nemoci.
Později přešel do péče profesora Jana Krejčího z Fakultní nemocnice u sv. Anny. Léčba se postupně upravovala podle jeho zdravotního stavu a přibyly i glifloziny, moderní léky používané při srdečním selhání. V roce 2024 přišla další komplikace, infarkt. Tehdy už pan L. nekouřil. Lékaři mu v nemocnici zprůchodnili postiženou tepnu a vložili do ní stent. Po zákroku se mu ulevilo a jeho stav je dnes stabilizovaný. „Cítím se dobře a už se zdaleka tolik nezadýchávám,“ říká. Podle profesora Jana Krejčího se za posledních zhruba deset let možnosti léčby srdečního selhání výrazně rozšířily. Moderní léky dnes dokážou nejen pomoci zvládat samotné srdeční selhání, ale také chránit funkci ledvin.
Kouříte dvacet nebo třicet let a máte pocit, že už není co zachraňovat? Není to tak docela pravda. Kardiovaskulární riziko se snižuje i u lidí, kteří kouřili dlouhodobě a přestali. WHO například uvádí, že po roce bez cigaret klesá riziko srdečního onemocnění přibližně na polovinu oproti pokračujícímu kouření. Změny k lepšímu začínají ale mnohem dřív. Když přestanete kouřit, postupně se upravuje tepová frekvence, krevní tlak a hladina oxidu uhelnatého v krvi. A že už jste starší? Ani vyšší věk není důvod vzdát se pokusu o odvykání. I ti, kteří přestanou třeba v šedesáti, z toho nakonec profitují.
Doporučujeme
reklama
Co dělat pro své srdce
Vlastně to není tak složité. Nekouřit, hýbat se, hlídat si krevní tlak, cholesterol a hladinu krevního cukru, jíst rozumně a hlídat si svou hmotnost a nepřehánět to s alkoholem. V Česku jsou navíc od letošního roku součástí rozšířených preventivních prohlídek i vyšetření, která můžou pomoci odhalit riziko srdečního a ledvinného onemocnění dřív, než se objeví výrazné potíže. Další novinkou týkající se srdce je doporučení moderních léků na obezitu pro vybrané kardiologické pacienty.
„Nejde jen o pokles hmotnosti. Léčba může zlepšit jejich obtíže, fyzickou kondici a kvalitu života a zároveň snížit riziko zhoršení srdečního selhání. Problém je ale cena léčby, která se pohybuje v řádu tisíců korun měsíčně. To si většina našich pacientů nemůže dlouhodobě dovolit,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Čeští kardiologové proto nabádají pojišťovny, aby o úhradě uvažovaly. „Pokud budeme počítat jen cenu léku, samozřejmě je to velká částka. Musíme se ale také ptát, kolik stojí opakované pobyty v nemocnici, pracovní neschopnost nebo sociální podpora spojená se ztrátou soběstačnosti,“ říká profesor Linhart. A co udělat právě dnes, 29. září, kdy je Světový den srdce? Třeba si říct, že je to super den pro poslední cigaretu.
.jpg)
