Vysoký krevní tlak trápí stále víc mladé lidi. Na geny to nesvádějte, něco můžete ovlivnit sami, vyzývají odborníci

První varování bývá nenápadné. Žádná bolest, žádná dramatická příhoda, žádný červený vykřičník. Vysoký krevní tlak se právem označuje za „tichého zabijáka“. Zatímco se cítíme v pohodě, cévy dostávají zabrat. A právě u mladých lidí je problém v tom, že preventivní prohlídky často odsouvají na neurčito a pocit nesmrtelnosti funguje spolehlivěji než jakákoli zdravotní osvěta.

Mohlo by se vám líbit

To máš po mámě. Co všechno dcery dědí po matkách, pokud jde o zdraví? PMS, migrény i vysoký krevní tlak

Když třicítka není nová dvacítka

Data z posledních let ukazují, že hypertenze už dávno není výsadou seniorů. Podle studií se vysoký krevní tlak objevuje u významné části mladých dospělých mezi 18 a 39 lety a velká část případů zůstává nediagnostikovaná. Podle některých výzkumů se problém týká až 22 %. A není to jen „menší problém“ proto, že je člověk mladý. Naopak. Čím déle cévy čelí zvýšenému tlaku, tím více se zvyšuje celoživotní riziko infarktu, mrtvice nebo poškození ledvin.

Geny nejsou univerzální výmluva

„Máme to v rodině,“ zní často jako definitivní argument. Ano, dědičnost riziko ovlivňuje. Jenže odborné studie ukazují, že za rostoucím výskytem hypertenze stojí především faktory, které máme do značné míry pod kontrolou, jako jsou nadváha, nedostatek pohybu, nadměrný příjem soli, alkohol, kouření nebo dlouhodobý stres. Genetika sice může „nabít pistoli“, ale spoušť pak často mačká životní styl.

Mohlo by se vám líbit

Jak snížit krevní tlak do deseti minut a bez léků. Pět jednoduchých tipů, které doporučují i lékaři

Sedíme víc, než si připouštíme

Průměrný pracovní den dnes vypadá nenápadně: osm hodin u počítače, cesta autem, večer seriál. Tělo přitom bylo evolučně nastaveno na pohyb, ne na přesuny mezi kancelářskou židlí a gaučem. Odborníci přitom upozorňují, že nedostatek fyzické aktivity patří mezi hlavní rizikové faktory vzniku hypertenze. Zároveň platí, že i relativně malé zvýšení pohybové aktivity může krevní tlak pozitivně ovlivnit. Nemusíte hned běžet půlmaraton. Někdy stačí vystoupit o zastávku dřív, vytáhnout kolo ze sklepa nebo zjistit, že schody stále existují.

Nejvíc soli nesníte z polévky

Když se řekne sůl, většina lidí si představí slánku na stole. Jenže největší část sodíku přijímáme skrytě, v pečivu, uzeninách, polotovarech, instantních jídlech nebo fast foodu. Denně bychom neměli překročit hranici pět gramů soli, což zvláště my Češi velice často nezvládáme. Výzkumy přitom potvrzují, že vyšší příjem sodíku vede ke zvýšení krevního tlaku a omezení soli naopak tlak snižuje. Pro představu: některé běžné průmyslově zpracované potraviny zvládnou dodat významnou část doporučené denní dávky během jediného oběda.

Mohlo by se vám líbit

Zlomené srdce existuje. Lékař vysvětluje, jak se liší od infarktu a proč problém nejčastěji postihuje ženy

Stres si dnes nosíme v kapse

Dříve jsme po práci odešli domů. Dnes si práci, notifikace, zprávy i sociální sítě bereme všude s sebou. Organismus tak často funguje v režimu permanentní pohotovosti. Samotný stres nemusí automaticky znamenat, že budete mít vysoký krevní tlak. Když se ale spojí s ponocováním, rychlými večeřemi za pochodu, minimem pohybu a věčným pocitem, že nestíháme, vznikne koktejl, který cévám nesvědčí. Odborníci upozorňují, že dlouhodobé psychické vypětí je jeden z typických faktorů, které přispívají k hypertenzi. Takže tlakoměr není jen pro babičky, měřit tlak by si měli čas od času i mladí lidé.

Zdroj: Autorský text, PubMed, Healthline, WHO, PMC, The Times, Thecardiologyadvisor