V padesáti nebo v šedesáti? To už dávno neplatí. Dnes mají vysoký krevní tlak i lidi kolem třicítky. Někdy dokonce teenageři. Genetika sice hraje svou roli, ale za rostoucí čísla na tlakoměru si můžeme častěji my sami. A viníkem nemusí být slánka na stole.
První varování bývá nenápadné. Žádná bolest, žádná
dramatická příhoda, žádný červený vykřičník. Vysoký krevní tlak se právem označuje
za „tichého zabijáka“. Zatímco se cítíme v pohodě, cévy dostávají zabrat. A
právě u mladých lidí je problém v tom, že preventivní prohlídky často odsouvají
na neurčito a pocit nesmrtelnosti funguje spolehlivěji než jakákoli zdravotní
osvěta.
Data z posledních let ukazují, že hypertenze už dávno
není výsadou seniorů. Podle studií se vysoký krevní tlak objevuje u významné části mladých dospělých mezi 18 a 39 lety a velká část případů zůstává
nediagnostikovaná. Podle některých výzkumů se problém týká až 22 %. A není to jen
„menší problém“ proto, že je člověk mladý. Naopak. Čím déle cévy čelí
zvýšenému tlaku, tím více se zvyšuje celoživotní riziko infarktu, mrtvice nebo
poškození ledvin.
Geny nejsou univerzální výmluva
„Máme to v rodině,“ zní často jako definitivní
argument. Ano, dědičnost riziko ovlivňuje. Jenže odborné studie ukazují, že za rostoucím výskytem hypertenze stojí především faktory, které
máme do značné míry pod kontrolou, jako jsou nadváha, nedostatek pohybu, nadměrný příjem soli, alkohol, kouření nebo dlouhodobý stres.Genetika sice může „nabít
pistoli“, ale spoušť pak často mačká životní styl.
Průměrný pracovní den dnes vypadá nenápadně: osm hodin
u počítače, cesta autem, večer seriál. Tělo přitom bylo evolučně nastaveno na
pohyb, ne na přesuny mezi kancelářskou židlí a gaučem. Odborníci přitom
upozorňují, že nedostatek fyzické aktivity patří mezi hlavní rizikové faktory vzniku hypertenze. Zároveň platí, že i relativně malé zvýšení pohybové aktivity
může krevní tlak pozitivně ovlivnit. Nemusíte hned běžet půlmaraton. Někdy
stačí vystoupit o zastávku dřív, vytáhnout kolo ze sklepa nebo zjistit, že
schody stále existují.
Nejvíc soli nesníte z polévky
Když se řekne sůl, většina lidí si představí slánku na
stole. Jenže největší část sodíku přijímáme skrytě, v pečivu, uzeninách,
polotovarech, instantních jídlech nebo fast foodu. Denně bychom neměli
překročit hranici pět gramů soli, což zvláště my Češi velice často nezvládáme.
Výzkumy přitom potvrzují, že vyšší příjem sodíku vede ke zvýšení krevního tlaku
a omezení soli naopak tlak snižuje. Pro představu: některé běžné průmyslově
zpracované potraviny zvládnou dodat významnou část doporučené denní dávky během
jediného oběda.
Dříve jsme po práci odešli domů. Dnes si práci,
notifikace, zprávy i sociální sítě bereme všude s sebou. Organismus tak často
funguje v režimu permanentní pohotovosti. Samotný stres nemusí automaticky znamenat, že budete mít vysoký krevní tlak. Když se ale spojí s ponocováním,
rychlými večeřemi za pochodu, minimem pohybu a věčným pocitem, že nestíháme, vznikne
koktejl, který cévám nesvědčí. Odborníci upozorňují, že dlouhodobé
psychické vypětí je jeden z typických faktorů, které přispívají k hypertenzi.
Takže tlakoměr není jen pro babičky, měřit tlak by si měli čas od času i mladí
lidé.
Zdroj: Autorský text, PubMed, Healthline, WHO, PMC, The Times, Thecardiologyadvisor
Marianne Talk s Beatou Rajskou: Co nám v oblékání nejvíc ubližuje a jak to zachránit