To máš po mámě. Co všechno dcery dědí po matkách, pokud jde o zdraví? PMS, migrény i vysoký krevní tlak

Když přijde řeč na dědičnost, většinou si vybavíme kudrnaté vlasy po mámě nebo stejný nos po babičce. Jenže geny nejsou jen o vzhledu. Do vínku nám můžou přibalit i způsob, jak zvládáme stres, kolik máme energie nebo k jakým zdravotním trablům máme o něco blíž než ostatní. Vědci už roky sledují takzvanou mateřskou linii dědičnosti. Důvod je jednoduchý. Část genetické informace získáváme výhradně od matky. Řeč je o mitochondriální DNA, tedy malé genetické „elektrárně“ buněk, kterou dědíme prakticky jen po ženské linii. Výzkumy ukazují, že právě mitochondriální DNA může souviset například s metabolismem, stárnutím nebo vyšším rizikem některých onemocnění. A ano, vysvětluje to i moment, kdy ve třiceti zjistíte, že jste po dvou sklenkách vína a jedné probdělé noci unavená stejně jako vaše máma.

Srdce, hormony i cholesterol

Některé zdravotní sklony se v rodinách opakují nápadně často. Pokud měla maminka vysoký tlak, cukrovku 2. typu nebo problémy se štítnou žlázou, šance, že se podobné potíže objeví i u dcery, je vyšší. Neznamená to automaticky diagnózu, spíš určitou startovní čáru. Musím potvrdit. Moje maminka se léčila se štítnou žlázou. Já taky. Jakmile přišla menopauza, začala mít vysoký krevní tlak. Já taky.

Velkou roli hraje i životní styl, který si z rodiny odnášíme. Dědíme totiž nejen geny, ale i návyky. Pokud se doma řešil stres sladkostmi a zelenina byla považována za dekoraci, tělo si tenhle model často odnese až do dospělosti. A pak jsou tu hormony. Menstruační potíže, silné PMS nebo nástup menopauzy bývají v rodinách překvapivě podobné. Gynekologové proto často doporučují: zeptejte se mámy, jak to měla ona. Může vám to napovědět víc než celý internet.

Mohlo by se vám líbit

Nenápadné signály, které varují před infarktem. Neignorujte je, ženám hrozí srdeční kolaps víc než mužům

Rakovina prsu: když rodinná historie není jen detail

Právě u rakoviny prsu se o dědičnosti mluví nejčastěji. Pokud měla rakovinu prsu maminka nebo sestra, riziko se podle odborníků zvyšuje přibližně dvojnásobně. Nejde ale jen o známé geny BRCA1 a BRCA2 (ty měla například Angelina Jolie a nechala si preventivně odstranit prsa). Studie ukazují, že určitou roli může hrát i takzvaný mateřský efekt, tedy vliv genetických mechanismů předávaných právě po ženské linii. To ale nemusí být důvod k panice. Většina případů rakoviny prsu nevzniká čistě dědičně. Odborníci odhadují, že genetika stojí asi za pěti až deseti procenty případů. Rodinná historie je důležitá informace, ale není to věštba.

Nejen geny, ale i reakce na stres

Možná jste si všimla, že reagujete na stres úplně stejně jako vaše máma. Některá začne uklízet, jiná se vrhne do pečení banánového chleba, další jde okopávat zahrádku nebo dramaticky mlčí tři dny. Ani to nemusí být náhoda. Vedle klasické genetiky totiž existuje i epigenetika, obor, který zkoumá, jak se mohou určité zkušenosti a vlivy prostředí „otisknout“ do fungování genů napříč generacemi. Některé studie například naznačují, že stres, výživa nebo hormonální změny během těhotenství mohou ovlivnit zdraví dalších generací.

Mohlo by se vám líbit

Jíte je denně. Nejhorší potraviny, které podle odborníků ucpávají cévy a škodí srdci

Strach není na místě

Je potřeba se bát? Vůbec ne. Genetika není scénář, který by nešel přepsat. Je to spíš mapa s několika zvýrazněnými trasami. A spoustu věcí můžeme ovlivnit samy. Pohybem, spánkem, prevencí nebo tím, že konečně přestaneme považovat pravidelnou prohlídku za aktivitu vhodnou „někdy až po padesátce“. Možná tedy není špatný nápad dát mámě občas více otázek, které se týkají zdraví. Protože někdy se nejdůležitější rodinné informace nepředávají v albu s fotkami, ale u nedělní kávy.

Zdroj: Autorský text, Cancer Researche, News-Medical, WebMed, Healthy Aging, Verywell Health, PubMed