Nemohla křičet. Nemohla si zavolat o pomoc. Stačilo ale několik pohybů rukou, kterých si všimli policisté v projíždějícím autě. Známé gesto pomoci, které se zrodilo během pandemie v Kanadě a proslavily ho sociální sítě, teď sehrálo zásadní roli i v Itálii. Znají ho ale mladé dívky u nás, jejich kamarádky nebo třeba lidé, kteří sedí u vedlejšího stolu v kavárně? A hlavně, víme, co dělat, když ho někdo použije?
Mávnutí znamená ahoj, palec nahoru pochvalu, pokrčení rameny „nevím“. Některá gesta jsou samozřejmá a nad jejich použitím vůbec nepřemýšlíme. Pak ale existuje jedno gesto, které je dobré znát trochu jinak. Může se hodit ve chvíli, kdy slova nejsou bezpečná. Říká se mu Signal for Help neboli signál pomoci. Vznikl v Kanadě v roce 2020 jako nenápadný způsob, jak dát okolí najevo, že člověk zažívá násilí nebo se necítí bezpečně. Jeho kouzlo spočívá v tom, že nepotřebujete telefon, zprávu ani jedinou větu. Stačí ruka.
Jak tohle gesto vypadá? Nejdřív zvednete ruku s otevřenou dlaní směrem k člověku nebo kameře. Potom schováte palec do dlaně a ostatní prsty přes něj zavřete. Žádné mávání, žádné teatrální pohyby. Hotovo. Malý pohyb, který může udělat člověk ve chvíli, kdy nechce nebo nemůže mluvit. Je to konkrétní mezinárodní signál vytvořený jako diskrétní žádost o bezpečný kontakt a pomoc. Právě tak ho podle italské policie použila nedávno i čtrnáctiletá dívka, která cestovala autem s partnerem své matky. Muž se ji podle tamních médií pokusil sexuálně napadnout. Když zastavil u obchodu a vystoupil z auta, dívka zahlédla projíždějící policejní hlídku a beze slova jí gesto ukázala z okénka. Policisté zastavili a zasáhli.
Gesto, které vzniklo během pandemie
Signal for Help, jak se mezinárodní gesto nazývá, vzniklo v Kanadě v roce 2020. Vytvořila ho Canadian Women's Foundation jako způsob, jak může dát člověk najevo, že je v ohrožení, například během videohovoru nebo v přítomnosti agresora. Pandemie přinesla mimo jiné situaci, kdy se lidé ohrožení domácím násilím mohli ocitat prakticky nepřetržitě v jednom prostoru s násilníkem. Zavolat si o pomoc nebylo vždy jednoduché. Napsat zprávu také ne. Gesto nabízelo ještě jednu možnost: říct něco beze slov. Postupně se rozšířilo do dalších zemí a výrazně mu pomohly sociální sítě.
Foto: Shutterstock
TikTok místo příručky první pomoci
Signál se ve světě výrazně rozšířil opravdu hlavně prostřednictvím sociálních sítí. Zejména mladší generace se s ním mohla setkat dříve než jejich rodiče – například prostřednictvím TikToku a dalších sociálních platforem. Jeden z nejznámějších případů se odehrál v roce 2021, kdy šestnáctiletá dívka unesená v USA použila gesto z okna jedoucího auta a člověk, který ho znal ze sociálních sítí, rozpoznal, že potřebuje pomoc. Příběh obletěl svět a z gesta se stal internetový fenomén. Není to ale kouzelné SOS tlačítko. Problém je, že ne každý signál zná a pozná, a ne každý, kdo ho pozná, bude vědět, jak bezpečně reagovat. Proto je dobré znát nejen samotné gesto, ale i tu druhou část. Co udělat, když ho uvidíte.
Známe ho v Česku?
Ano, ale… Signál pomoci není ani u nás žádná novinka. Česká policie ho opakovaně připomíná ve svých preventivních materiálech, informují o něm i veřejnoprávní média. Do českého prostředí ho výrazněji přineslo Centrum LOCIKA, které kampaň zaměřilo také na děti a dospívající. Existují dokonce české školy, které o něm informují své žáky, a zveřejňují návod, jak signál rozpoznat a co udělat, pokud ho dítě u někoho uvidí. To ale neznamená, že když na ulici zvednete ruku a schováte palec, každý, kdo jde kolem, okamžitě pochopí, co se děje. Neexistují žádná statistická data, která by ukazovala, kolik mladých českých dívek nebo lidí obecně tenhle signál opravdu zná. To je tedy jeho největší slabina. Jednoduché gesto, ale funguje jen tehdy, když ho někdo na druhé straně pozná.
Jak se ho naučit? Zabere to pár vteřin
Stejně jako víme, že 112 je evropské tísňové číslo, nebo že červená na semaforu znamená zastavit, vyplatí se naučit i tohle gesto. Nemusíte se přihlašovat na kurz sebeobrany, jen si stačí zapamatovat: Otevřená dlaň. Palec dovnitř. Prsty přes palec. Pokud chcete, můžete si ho nastudovat v materiálech Canadian Women's Foundation. Organizace nabízí také online vzdělávání zaměřené na to, jak reagovat, když ho někdo použije. V Česku se s ním lze setkat v preventivních materiálech Policie ČR a organizací pracujících s oběťmi násilí.
I když bylo gesto vytvořeno hlavně pro situace spojené s domácím násilím a genderově podmíněným násilím, nemusí znamenat pouze „jsem obětí domácího násilí“. Jeho význam je širší. Jednoduše nám říká, že člověk potřebuje pomoc a nemůže nebo nechce to říct nahlas. Může se hodit nejen při domácím násilí, ale taky při vyhrožování, v situaci, kdy někoho někdo kontroluje nebo mu brání odejít, ale také při únosu či jiném bezprostředním ohrožení. Právě případ z Itálie ukazuje, že nemusí jít o žádnou předem naplánovanou situaci. Dívka jednoduše využila okamžik, kdy uviděla někoho, kdo jí mohl pomoci.
Pokud ho někdo použije, neznamená to automaticky, že se máte okamžitě proměnit v akčního hrdinu. Když je poblíž potenciální agresor, nepromyšlený zásah by mohl situaci zhoršit. V případě, že je to bezpečné, zkuste dotyčného nenápadně kontaktovat. Třeba zprávou. Ptejte se jednoduše a ideálně tak, aby odpověď neprozradila, že jste si něčeho všimli. „Jsi v pořádku?“ nebo „Chceš, abych ti zavolala?“ Určitě je to lepší, než hned říct: „Viděla jsem, že jsi udělala to gesto“. Nesnažte se přebírat kontrolu nad situací. Canadian Women’s Foundation doporučuje člověka vyslechnout, respektovat jeho přání a nechat ho samotného určit, jakou pomoc potřebuje. Pokud jde o bezprostřední ohrožení života, je samozřejmě na místě přivolat pomoc. Gesto je jen začátek komunikace.
Zdroj: Autorský text, Locika, Česká policie, Canadian Women´s Foundation, CBS News
Marianne Talk s Beatou Rajskou: Co nám v oblékání nejvíc ubližuje a jak to zachránit
