Na stará kolena si postavili dřevostavbu pro klidný důchod. Bez schodů, bez dluhů a bez kompromisů

Stavět dům ve chvíli, kdy už většina lidí spíš přemýšlí, jak si bydlení zjednodušit? Pro ně to byla logická volba. Nechtěli rekonstruovat starý dům ani investovat energii do rozsáhlých úprav. Hledali čistý začátek. Místo, které bude respektovat jejich tempo, síly i potřebu pohodlí. Zvolili stavbu bez bariér, bez schodiště, ale s jasnou představou o nákladech a provozu. „Mladí lidé staví dům klidně na padesát let. My jsme hledali bydlení na dekádu nebo o něco víc. Čas pro nás byl klíčový,“ říká majitel. Právě proto padla volba na dřevostavbu. Rychlost výstavby, předvídatelný rozpočet a dobré reference od známých rozhodly víc než dlouhé porovnávání nabídek. Navíc neměli v plánu žádný velký projekt. Stačila jedna návštěva v Liberci a schůzka s projektantem. „Přesvědčil mě přístup projektanta – lidský, odborný a férový. Měl jsem pocit, že mluvíme stejnou řečí,“ vzpomíná majitel. Typový jednopodlažní dům splňoval jejich požadavky už v základní podobě. Zamilovali si sedlovou střechu, proporce vhodné pro venkovskou zástavbu v malé obci a minimum nutné údržby. Úvěr nechtěli a velké úpravy také ne.

Dům, který vyrostl během několika měsíců

Od prvního výkopu v létě do stěhování na konci zimy uběhlo jen pár měsíců. Hrubá stavba stála během několika dnů. „Měli jsme obavy, jestli to všechno dobře dopadne. Pak přišlo nadšení. Dům doslova rostl před očima,“ vzpomínají. Rychlost prací je překvapila stejně jako nasazení řemeslníků. Jedinou brzdou byly technologické přestávky u interiérů. Po svižném začátku čekali, že Vánoce stráví už v novém, ale některé procesy zkrátka nejdou uspěchat. „Namlsali jsme se rychlostí začátku, tak to pak trochu bolelo,“ směje se dnes majitel. Dům byl nakonec předaný přesně podle smlouvy. Jen jejich očekávání bylo díky rychlému startu o něco ambicióznější.

Překvapující nízké provozní náklady

Třetí zima v novém domě je přesvědčila, že vybrali správně. „Bydlí se nám nádherně. Přáli bychom to každému seniorovi,“ říkají bez nadsázky. Dům většinu času vytápějí jedněmi krbovými kamny. Podlahové topení zapínají spíš výjimečně, třeba když jsou delší dobu pryč a chtějí si prostor před návratem předehřát. Překvapila je stabilita teploty i nízké provozní náklady. Velkou roli hraje i konstrukce domu. Difuzně otevřená skladba přirozeně pracuje s vlhkostí. Nedochází k rosení oken a manželé se nesetkávají ani s plísněmi. Vzduch zůstává stále svěží. „Možná to zní technicky, ale v praxi to prostě znamená, že se doma cítíte dobře,“ říká majitel.

Co by dnes udělali jinak?

S odstupem času by asi trochu lépe plánovali. Ne proto, že by se dům nepovedl. „Teprve když v prostoru žijete, dojde vám, co by se dalo vymyslet ještě chytřeji.“ Život v dřevostavbě má svá specifika. První rok si dům „sedá“. Občas tiše lupne, materiál reaguje na změny teplot. „Není to nic, co by nás trápilo. Spíš si na to člověk zvykne jako na nový kabát. Ze začátku ho cítí, ale pak už si bez něj neumí představit den,“ smějí se. Oba manželé chtěli jednoznačně dům s jedním podlažím. Žádné schody, žádné složité přechody mezi patry. Otevřený obytný prostor propojuje kuchyň, jídelnu i obývací část. Ložnice je klidná, přehledná, koupelna prostorná a připravená i na případné budoucí úpravy.

Podle manželů nejde jen o řešení pro seniory. Rychlost výstavby ocení i mladé rodiny. „Rozdíl jednoho roku je obrovský. Rok navíc v novém domě si užijete. A čím jste starší, tím víc si uvědomujete hodnotu času.“ Manželé nechtěli reprezentativní vilu ani investiční projekt. Toužili po klidném místě pro svou další kapitolu života. „Je to náš dům na stáří. Přesně takový, jaký jsme chtěli.“

Zdroj: Atrium Dřevostavby