Navrhovat dům pro vlastní rodinu může být výhoda, ale také pořádná výzva. Architekt Lukáš Janout se do ní pustil, když ho jeho bratr požádal o návrh nového bydlení. Na pozemku, kde oba trávili dětství, tak vyrostl moderní rodinný dům s nepřehlédnutelnou černou fasádou. Za výrazným vzhledem se přitom skrývá promyšlený domov pro čtyřčlennou rodinu, která chtěla žít jednoduše, pohodlně a bez zbytečných metrů navíc.
„Brácho, navrhni mi dům.“ Věta, která by v některých rodinách mohla odstartovat nekonečné debaty, se v tomto případě stala začátkem zajímavého architektonického projektu. Lukáš Janout ze studia luni architekti totiž dostal příležitost navrhnout bydlení pro svého bratra a jeho rodinu. A nešlo o ledajaký pozemek. Hned vedle stojí hospodářské stavení a stodoly, které kdysi patřily jejich předkům. Oba bratři je dobře znají z dětství, a tak bylo přirozené, že se historie místa promítla i do podoby nového domu. Nešlo však o kopírování staré venkovské architektury. Novostavba si z ní vypůjčila jednoduché tvary a střídmost, ale jinak se vydala vlastní cestou.
Mladá rodina měla od začátku poměrně jasnou představu. Chtěla energeticky úsporný dům, kvalitní materiály a jednoduchou architekturu, která nebude zbytečně komplikovat každodenní život. Velikost stavby se proto odvíjela nejen od potřeb čtyř lidí, ale také od rozpočtu. „Dům vznikal v příjemném dialogu a s respektem k tomu, že jde především o domov rodiny. Přestože měli majitelé jasné představy, do návrhu nakonec výrazně nezasahovali a já jako architekt neprosazoval nic proti jejich vůli,“ vzpomíná Lukáš Janout. To ovšem neznamená, že bratr nechal architektovi úplně volnou ruku. Prosadil například větší technickou místnost na úkor koupelny, upravil rozmístění některých oken a místo původně plánovaného žebříku na galerii chtěl pořádné schody.
Dům dokončený v roce 2025 má užitnou plochu 192,6 m². Jeho konstrukce kombinuje zděné stěny s dřevěnými prvky a střecha využívá foukanou celulosovou izolaci. O vytápění se stará tepelné čerpadlo země/voda s plošným kolektorem, nechybí řízené větrání s rekuperací ani možnost pasivního chlazení. Technologie tak mají rodině zajistit příjemné prostředí během celého roku, aniž by musela příliš řešit jejich každodenní obsluhu.
Foto: Petr Polák
Architekti Nina Ratočka Pevná a Lukáš Janout
Černá fasáda vzbudila pozornost sousedů
Zatímco okolní hospodářské stavby připomínají minulost místa, nový dům na sebe upozorňuje současným vzhledem. Nejvýraznějším prvkem je fasáda z opalovaného dřeva inspirovaná tradiční japonskou technikou shou sugi ban. Tmavý povrch zvýrazňuje kresbu dřeva a dodává stavbě nezaměnitelný charakter. Při správném provedení může opalování zároveň přispět k odolnosti dřevěného obkladu. A reakce okolí na sebe nenechaly dlouho čekat. „Dům díky ní působí neotřele a mezi místními si rychle vysloužil přezdívku‚Batmaní dům‘,“ říká s úsměvem architekt.
Černá barva se objevuje také na střeše a v dalších detailech, díky čemuž celek působí klidně a jednotně. Velká bezrámová okna naopak výraznou fasádu odlehčují a otevírají interiér směrem do zahrady a okolní krajiny. Zajímavým detailem je také řešení střechy. Architekt zvolil lehkou hliníkovou krytinu, jejíž nízká hmotnost umožnila použít nad otevřeným obytným prostorem dřevěné vaznice. Okapový systém navíc zůstává skrytý v konstrukci, takže neruší jednoduchou siluetu domu. Výsledkem je stavba, která si vystačí s několika výraznými prvky a nepotřebuje další ozdoby.
Uvnitř vládne dřevo, světlo a překvapivě útulná černá
Kdo by čekal, že za tmavou fasádou najde stejně temný interiér, bude překvapený. Uvnitř převládají světlé stěny, přírodní dřevo a velká okna, která pouštějí denní světlo hluboko do místností. Černá se tu objevuje spíše jako výrazný doplněk. Hlavním místem rodinného života je otevřený prostor propojující kuchyň, jídelnu a obývací pokoj. Vysoký strop s přiznanými dřevěnými prvky dodává místnosti vzdušnost a nad kuchyní vznikla pochozí galerie, odkud je vidět do celé obytné části. Tady se také se ukázalo, že bratrův požadavek na pohodlné schody místo žebříku měl své opodstatnění.
Kuchyň je laděná do matné černé, kterou doplňuje pracovní plocha a samostatný ostrůvek. Díky oknu nabízí výhled do zahrady, takže ani při vaření člověk neztrácí kontakt s okolím. Vedle stojí velký dřevěný jídelní stůl s černými židlemi, zatímco obývací část zjemňuje světlá pohovka. Výrazná závěsná svítidla celý prostor doplňují, aniž by na sebe strhávala veškerou pozornost. Soukromá část domu je oproti otevřenému obývacímu prostoru klidnější. Rodičovská ložnice nabízí výhled do krajiny a od zbytku místnosti ji částečně odděluje nízký dřevěný prvek. Za nenápadnými dveřmi se navíc skrývá vlastní koupelna. Dva dětské pokoje mají podobné vybavení a díky velkým oknům také dostatek světla. V koupelnách se opakují světlé velkoformátové obklady, dřevěné skříňky a černé baterie. Stejná kombinace materiálů a barev se objevuje napříč domem, takže interiér působí sjednoceně, ale nikoli neosobně.
„Vytvořit dům pro bráchu bylo tak samozřejmé a přirozené. I když na společných projektech spolupracujeme dlouhá léta, tento konkrétní počin v nás bude určitě ještě dlouho rezonovat,“ uzavírá Lukáš Janout.
Zdroj: autorský text, Lukáš Janout, luni architekti, satjam.cz
