charitativní kalendář nahlíží do domovů známých osobností

V nástěnném kalendáři DOMA, jehož prodej podporuje Arkadii, společnost pro komplexní péči o zdravotně postižené, každý rok představuje jeho autor Štěpán Hon 12 známých osobností v jejich domovech. Civilní dokumentární a přitom intimní portréty ukazují tyto lidi, jak je neznáte – vně svých profesních rolí, bez kostýmů a retuše. Můžete si tak na zdi svých domovů pověsit kalendář, který vám bude oknem do jejich domovů. Štěpána, který se věnoval charitě už před patnácti lety třeba tím, že mě i naší redakční fotografku Zuzku Veselou učil fotit, jsem se ptala na to, jak se fotí vyčerpaná herečka dva týdny po porodu, která během focení usnula, i kde se bere touha pomáhat lidem. 

Doménou Štěpána Hona je dokumentární fotografie. Získal několik ocenění v rámci soutěže Czech Press Photo, je starostou malé vesničky, v níž s rodinou žije a poslední tři roky mimo jiné také fotí domácnosti známých osobností. Foto: Klára Honová

Jak celý projekt vznikl a co bylo tvým největším osobním podnětem?

Krize středního věku, kdy začneš mít pocit, že všechno dobré, co se ti děje, bys měla společnosti vrátit? Možná, ale těch důvodů je určitě mnohem víc. Myšlenka kalendáře vznikla, když jsem spolupracoval na kampani pro spolek Alsa, který pomáhá pacientům s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Podpořilo nás dvanáct osobností – patronů. Tohle náhodné číslo mě inspirovalo k nápadu: pojďme je vyfotit a udělat kalendář! Prostředí domova jsem zvolil proto, že právě pro lidi, trpící touto chorobou, je velmi složité zůstat doma a zároveň mít dostupnou péči, kterou potřebují. Možnost být doma je luxus, který si neuvědomujeme, pokud nejsme nemocní a závislí na pomoci drahých přístrojů a druhých lidí. 

Zdá se, že nutkání pomáhat lidem je u vás v rodině dědičné - tvůj tatínek v devadesátých letech Arkadii zakládal, a ty jí dnes svým kalendářem pomáháš...

To je pravda. Se zdravotně postiženými jsem se prostřednictvím svého otce potkával už odmala a pomáhat jim mi připadá naprosto přirozené. Tím spíš, že člověk žije v dostatku, je neposedný a někam tu tvůrčí energii nasměrovat musí… Nechci glorifikovat rodičovskou výchovu, měla své mouchy, ale myslím, že v tomhle směru mi hodnoty nastavili správně.

„Když se mě Vladimír Javorský zeptal, jaký chci čaj, nabídl mi z mnoha druhů. Vybral jsem si zlaté jun-nanské výhonky. A když jsme stoupali do patra, hřálo mě do nohou ručně opracované jasanové dřevo. A Vladimír byl trochu nejistý, usměvavý a skromný… přesně takový, jakého jsem očekával. V oáze klidu uprostřed uspěchaného města.“ Foto: Charitativnikalendar.cz

Jak se ti spolupracuje se známými osobnostmi? Nebojí se tě pustit do svého osobního prostoru?

Každý reaguje jinak. Někdo mě rovnou odmítl, někdo se třeba zalekl, ale když viděl fotky ostatních, tak do toho šel. Je to sice odhalení soukromí, což veřejně známí lidé nemají moc rádi, ale myslím, že to dělám laskavě a nebulvárně. Nakonec každá návštěva, na které jsem byl, byla intenzivní a upřímná. Když už se ti lidé rozhodnou pustit si tě domů, na tu chvíli se stanou tvými přáteli. Je to úplně jiná situace, než když se s nimi setkáš třeba v ateliéru nebo na nějaké akci. Většinou si hned začneme tykat a cítím se u nich opravdu jako doma. 

U koho to tak třeba bylo?

Například u Goldflamů, kde jsem se potkal s celou rodinou, paní Goldflamová mi nabídla bábovku a celkově u nich byla skvělá atmosféra. Stejně tak u Vladimíra Javorského nebo Jirky Havelky – u čaje jsme zjistili, že si máme co říct. Herečka Halka Třešnáková zase byla čtrnáct dní po porodu, a neměla ani sílu se do ničeho stylizovat. Řekla mi, že fotit u nich můžu, ale je tak unavená, že nevyleze z postele. Tak jsem dorazil k nim domů a fotil ji s dítětem v posteli. Pak jsem se na chvíli zapovídal s jejím manželem a Halka usnula. Udělal jsem fotku, kterou jsem nakonec vybral i do kalendáře, portože právě tenhle snímek je nejvíce opravdový. Ukazuje mateřské vyčerpání, štěstí i to, že v těch náročných životních situacích je prostředí domova hrozně důležité. 

Halka Třešňáková při focení doslova odpadla. Není divu, matky novorozených miminek stav mezi bdělostí a spánkem moc nerozlišují. Foto: Charitativnikalendar.cz.

Jak konkrétně prodej kalendáře pomáhá a komu?

Kalendář je kompletován v chráněných dílnách, kde je také vyráběna jeho sítotisková titulní strana a lze ho získat jen odměnou za příspěvek neziskové organizaci Arkadie Teplice. Celý výtěžek je konkrétně věnován na zajištění dopravy, která není hrazena z žádných systémových zdrojů. Díky tomu mohou klienti Arkadie absolvovat povinnou školní docházku nebo využívat ambulantní služby a jejich rodiče přitom můžou chodit do práce. A vy se můžete celý příští rok s dobrým pocitem dívat na hezké fotky, které představují kilometry mezi domovy zdravotně postižených a místy, kam se nutně potřebují dostat. Budete vědět, že i díky vám nemusí do ústavu nebo stacionáře, ale mohou žít plnohodnotný život ve svém domácím prostředí.

Kalendář DOMA 2019 si můžete pořídit na Charitativnikalendar.cz za 500 Kč nebo za 1500 Kč s vlastnoručními podpisy všech fotografovaných osobností. A tady se podívejte, jak si ten svůj loni sám vyrobil Petr Čtvrtníček:

Petr je klasik. Peníze na kalendář neměl, a tak si ho musel odpracovat. V chráněné dílně málem zůstal.