Bydlení elitních sportovců prochází výraznou proměnou. Namísto izolovaných vil na předměstí dnes čím dál častěji volí městské rezidence v revitalizovaných čtvrtích velkých metropolí. David Pastrňák není výjimkou. Jeho bostonský domov ukazuje širší trend, který souvisí nejen s proměnou bývalých průmyslových nábřeží, ale i s novým životním stylem profesionálních sportovců.
Útočník týmu Boston Bruins žije dlouhodobě v Bostonu, který patří mezi průkopníky transformace přístavních a industriálních zón. Jeho bydlení se nachází v moderní waterfront (nábřeží) lokalitě, kde se původní průmyslové prostředí proměnilo v živou rezidenční čtvrť s výhledem na přístav, veřejnými promenádami a kvalitní infrastrukturou. Tento typ bydlení dnes odráží širší trend mezi hráči NHL. Namísto individuálních vil dávají přednost městským bytům a servisovaným rezidencím. Důvodem je především mobilita kariéry. Profesionální sportovci často mění kluby, a flexibilní bydlení jim umožňuje rychle reagovat na nové angažmá.
Foto: Shutterstock
Luxusní mezonetový byt hokejisty Davida Pastrňáka v Bostonu s výhledem na přístav – moderně zařízený interiér s velkými okny, která prostor zaplavují světlem a propojují obytné části s panoramatem města.
Bezpečí, anonymita a servis
Důležitou roli hraje také ochrana soukromí. Moderní rezidenční komplexy poskytují recepci, ostrahu i diskrétní služby. V prostředí, kde jsou sportovci neustále pod mediálním dohledem, představuje anonymita zásadní hodnotu. Podobnou strategii volí i další hvězdy NHL, například Sidney Crosby nebo Connor McDavid. Urbanistickým parametrem je rovněž blízkost stadionu. Pastrňákovo bydlení se nachází jen několik minut od haly TD Garden. Tento aspekt umožňuje efektivní logistiku, flexibilní trénink i lepší regeneraci.
Boston patří mezi města, která tento model rozvíjela už v 80. a 90. letech. S úpadkem tradičních přístavů se opuštěné doky proměnily v atraktivní čtvrti. Podobný vývoj proběhl i v Evropě – londýnské Docklands nebo hamburská HafenCity patří k nejznámějším příkladům. Waterfront dnes představuje nový typ luxusu založený na kvalitě veřejného prostoru, dostupnosti služeb a kontaktu s vodou. Pro současnou generaci sportovců je důležitější funkčnost a život ve městě než architektonická exhibice.
Hamburg: Architektura vody a městského života
Podobnou architektonickou i urbanistickou logiku sleduje i hamburská čtvrť HafenCity, která patří k největším evropským projektům regenerace přístavních ploch. Nové rezidenční domy zde kombinují současnou architekturu s industriální historií místa – typické jsou cihlové fasády, velká okna, lodžie orientované k vodě a důraz na veřejný prostor. Bydlení v této lokalitě staví na kontaktu s řekou, promenádách, kavárnách a kulturních institucích. Luxus zde není definován okázalostí, ale kvalitou městského prostředí a každodenního života.
Londýn: Proměna doků v rezidenční čtvrti
Ještě radikálnější transformací prošla londýnská oblast Docklands, kde se bývalé doky během několika dekád proměnily v moderní finanční a rezidenční centrum. Industriální sklady a přístavní infrastruktura ustoupily bytovým domům, kancelářím i veřejným parkům, přičemž voda zůstala klíčovým prvkem identity místa. Architektura zde propojuje historické vrstvy s novými výškovými stavbami a vytváří prostředí, které nabízí anonymitu, služby i komunitní život. Právě tento model dnes inspiruje řadu měst včetně Prahy a ukazuje, proč waterfront bydlení přitahuje nejen investory, ale i globální profesionály.
Doporučujeme
reklama
Podobná proměna probíhá i v Praze
Podobný posun dnes sledujeme i v českém prostředí, především v Praze. Čtvrti podél Vltavy procházejí proměnou, která mění někdejší průmyslové a zanedbané oblasti v plnohodnotné městské lokality. Po povodních v roce 2002 se jedním z nejviditelnějších příkladů stal Karlín, který dnes kombinuje bydlení, kanceláře, služby i kvalitní veřejný prostor a patří k nejžádanějším adresám. Na tuto transformaci navazují nové projekty jako Rohanský ostrov nebo Smíchov City. Vznikají zde kompaktní čtvrti s promenádami, cyklostezkami, zelení i přístupem k vodě. Právě kontakt s řekou, dobrá dopravní dostupnost a mix funkcí vytvářejí nový typ městského luxusu založený na kvalitě každodenního života, nikoli na izolaci. Waterfront bydlení se tak postupně stává i v Česku symbolem moderního životního stylu a ukazuje, že proměna brownfieldů může zásadně zlepšit charakter celého města.
