S klesajícími teplotami a opadávajícím listím zahrada sezónu nekončí, pouze se připravuje na zimu. A s tím můžete svým trvalkám pomoct. Podzimní péče totiž výrazně ovlivní to, jak silné se na jaře vrátí. Musí však být správná, abyste rostlinám neuškodili.
Bujné trvalkové záhony, které kvetou od jara až do podzimu, jsou snem každého zahrádkáře. A není to sen nesplnitelný. Jen občas naše přílišná péče rostliny spíš ničí. Pojďte se s námi podívat, čím na podzim nejčastěji trvalky trápíme. Stačí se vyhnout pár následujícím chybám a od jara vám zase začnou rostliny obrážet a dělat vám radost.
1. Příliš rázné sestříhání
Mnoho zahrádkářů má tendenci trvalky na podzim kompletně seříznout až k zemi. Suché stonky a semeníky však rostlinám poskytují přirozenou ochranu před mrazem a slouží jako úkryt pro užitečný hmyz. Většinu trvalek je proto lepší nechat až do jara a sestřihnout je teprve po odeznění mrazů. Rostliny s měkkými, dužnatými stonky, které mají tendenci hnít, jako jsou pivoňky a denivky, můžete bezpečně seříznout i na podzim, ale počkejte na správný čas.
U těch trvalek, které řez potřebují, s ním hlavně příliš nespěchejte. Bezpečné je rostliny prořezávat až ve chvíli, kdy všechny listy zhnědnou a uschnou a stonky jsou křehké. Správný čas poznáte snadno. Pokud jemně zatáhnete a stonek se snadno odlomí, rostlina je už připravená.
3. Pozdní a nevhodné hnojení
Hnojení dusíkatými hnojivy na podzim je velkou chybou, protože podporuje růst nových, měkkých výhonků, které nepřežijí mráz. Na podzim se naopak používají výhradně draselná a fosforečná hnojiva, která podporují vyzrání pletiv a sílení kořenového systému. Ale i s nimi už v říjnu přestaňte a nehnojte vůbec. Použít je můžete leda tak k čerstvě vysazeným podzimním sazenicím.
4. Zanedbání zálivky
Mnoho zahrádkářů dělá tu chybu, že přestane záhony zalévat příliš brzy. Zejména stálezelené trvalky a nově vysázené rostliny potřebují vláhu i na podzim, zvlášť pokud je suchý. Mrazivý vítr by je mohl přes zimu doslova vysušit. Zálivku proto omezujte postupně a pamatujte, že ještě než půda zamrzne, měli byste rostliny důkladně zalít.
Foto: Pexels
Nezastřižené semeníky rostlin na záhonech ptáci v zimě ocení.
5. Vynechání mulčování
Citlivější druhy trvalek a čerstvá výsadba uvítají přes zimu ochranu v podobě vrstvy mulče, kompostu nebo suchého listí. Mulč funguje jako teplá deka, která chrání půdu před mrazem a ztrátou vlhkosti. Nejlepší čas na mulčování je v době, kdy se půda ochladí zhruba na 10 °C. Jen dejte pozor, abyste mulč nenahrnuli přímo ke stonkům, mohly by pak začít hnít.
6. Předčasná nebo opožděná výsadba
Vysazování trvalek příliš pozdě na podzim, kdy už je půda promrzlá, neumožní kořenům před zimou řádně zakořenit. Nevhodná je ale i brzká výsadba v teplém a suchém babím létě, které může rostlinu vyčerpat. Ideální dobou je tedy přelom září a října, kdy je půda stále ještě teplá a vlhká. Nově vysazené rostliny by měly mít šest až osm týdnů na to, aby se do větších mrazů uchytily. Hned po přesazení může rostlině pomoct proti výkyvům teplot přidání lehké vrstvy mulče. Když už začnou být noční teploty trvale nízké a půda je na dotek chladná, raději s výsadbou počkejte do jara.
Je jasné, že chcete mít záhony pěkné i přes zimu. To ale neznamená holé. Pokud z nich odstraníte veškerou organickou hmotu, odstraníte také přirozenou izolaci, která chrání kořeny rostlin, a navíc zničíte úkryt, kde se může schovat užitečný hmyz. Proto odborníci doporučují přes zimu nechat na záhonech spadané listí, případně stonky a semeníky. Výjimkou jsou nemocné a napadené části rostliny. Ty musíte nekompromisně odstranit a zlikvidovat mimo zahradu. Nedávejte je ani na kompost. Patogeny a škůdci by mohli bezpečně přečkat zimu a na jaře napadnout trvalky znovu. Zdravé zbytky rostlin ponechané na záhonech však fungují jako přírodní mulč a během chladnějších měsíců mohou být i vhodným přilepšením pro ptáky.
Zdroj: autorský text, goodhousekeeping.com
Co chtějí muži od žen a ženy od mužů? Terapeuti Michal a Michaela Bartošovi vysvětlují, proč si často ubližujeme
.jpg)
