Na ostrově Sylt, který je synonymem pro luxusní letoviska a bohaté dovolenkáře, se objevila nabídka na prodej vily, původně patřící nacistickému pohlavárovi číslo dva a zakladateli gestapa Hermannu Göringovi. Cenu realitní kancelář Sotheby’s Sylt, která má nemovitost v nabídce nezveřejnila, ale podle odhadů by mohla činit 15 až 18 milionů eur.
Stavení se nachází na Seestraße disponuje velkorysou rozlohou 200 metrů čtverečních a obrovským pozemkem. Užít si zde můžete krásný výhled na moře. Vila, postavená už v roce 1937, má tři ložnice a tři koupelny. Nechala ji postavit Göringova manželka Emmy v polovině 30. let podle návrhu mnichovského architekta Otto Heilmanna. Göring zde bydlel od roku 1937. Dům s doškovou střechou je památkově chráněný a je kulturně i historicky velmi významný.
Hermann Göring využíval vilu jako své soukromé útočiště za druhé světové války, které mu mělo nabídnout klid daleko od centra dění. Dnes je dům po celkové rekonstrukci a její současný vzhled nemá s temnou minulostí nic společného. Od války změnil několikrát majitele. V roce 1958 jej koupila rodina Birkenstocků za 60 000 marek. Filmař Philipp Birkenstock a jeho sourozenci sem jezdili na prázdniny takřka 40 let a všichni místo milovali. V roce 2019 se rodina rozhodla sídlo prodat a povedlo se jim to za 12 milionů eur. V dalších letech pak došlo k rozsáhlé modernizaci a zároveň byly zrestaurovány historické detaily (původní parkety, krb) tak, aby duch místa zůstal zachován. Obzvlášť působivé je přízemí s prosvětlenou jídelnou a výhledem na duny. Nechybí moderní otevřená kuchyně s přístupem na krásnou terasu. Celek doplňuje obývací pokoj s krbem, hlavní ložnice, koupelna, pracovní pokoj a toaleta pro hosty. Patro je určeno odpočinku a jsou v něm umístěné stylové ložnice s exkluzivními koupelnami. Výhled z horní koupelny na moře bere dech. Z moderních vymožeností můžeme zmínit tepelné čerpadlo nebo nové inženýrské sítě, které lokalitě přidali na atraktivnosti. Navíc stojí na skvělém místě uprostřed dun, kdy se během chvilky dostanete na pláž.
Doporučujeme
reklama
Zapomenout na temnou minulosti?
Druhý nejmocnější muž nacistické říše byl za své zločiny odsouzen k trestu smrti v norimberském procesu. Nakonec ale k vykonání rozsudku ani nedošlo, protože 15. října 1946 spáchal sebevraždu spolknutím kapsle kyanidu draselného. Prodejem jeho bývalého sídla se otevírá i otázka, jak by měla společnost nahlížet na historické budovy spojené s temnou minulostí. Měly by být zachovány jako memento? Nebo je čas nechat je přetvořit do jiné podoby a dát jim novou šanci?
