Vítězové Interiéru roku 2025 si letos odnesli porcelánového „mazlíčka“. Jmenuje se Stella a je výjimečná
Ocenění Interiér roku 2025 letos nepřitahovalo pozornost jen samotnými realizacemi, ale také trofejí, kterou si vítězové odnesli domů. Poprvé v historii soutěže vznikla porcelánová cena s vlastním jménem, osobností a určitou hravostí. Jmenuje se Stella a jejím autorem je designér a pedagog Antonín Tomášek. Nejde přitom o klasickou sošku nebo dekorativní objekt. Stella vznikla jako „domácí mazlíček“ a tichý pozorovatel interiérů.
Když Antonína Tomáška na konci loňského roku napadlo, že by cena pro jedenáctý ročník Interiéru roku mohla připomínat jakéhosi domácího tvora, bylo hned jasné, že také potřebuje vlastní jméno. Organizátoři proto spustili hlasování na sociálních sítích i v médiích. Do výběru jména se zapojily stovky lidí. Jedinou podmínkou bylo, aby mělo dvě slabiky. Nakonec zvítězila Stella, latinsky hvězda a tento detail výborně vystihuje celou myšlenku ceny. Stella má v sobě lehkost, nadsázku i trochu hravosti.
Ocenění, které je přirozenou součástí interiéru
Antonín Tomášek je známý tím, že se často soustředí na objekty, které nemají jen dekorativní funkci, ale stanou se přirozenou součástí interiéru. Podobně přistoupil i ke Stelle. „Interiér v základu naplní svůj smysl ve chvíli, kdy je v konfrontaci s dějem, situacemi, tedy obecně s životem. A speciálně v českém kontextu byli, jsou a budou jeho přirozenou součástí i naši čtyřnozí mazlíčci coby pozorovatelé všeho,“ vysvětluje autor. A jeho soška rozhodně není jen pompézní trofej, která po slavnostním večeru skončí někde ve vitríně. Má sloužit jako nenápadný společník žijící v interiéru spolu se svými majiteli, kde nenápadně sleduje vše kolem sebe. „Je v tom trocha nadsázky, humoru i lásky,“ dodává Tomášek.
Kývací hlava dodala sošce nový rozměr
Velkou pozornost vzbudila také pohyblivá hlava sošky. Stella totiž jemně pokyvuje, a to jí dodává takřka živý výraz. Pro autora je právě tato funkce hodně důležitá. „Hledal jsem něco, co zesílí přítomnost trofeje, a tenhle prvek ji svým způsobem zviditelňuje. Jsme evolučně naprogramovaní k tomu, abychom vnímali pohyb ve svém okolí,“ popisuje. Podle něj má pohyb porcelánové hlavy zvláštní schopnost uklidňovat i hypnotizovat. Přirovnává ho třeba k fascinaci, kterou člověk jako dítě cítil při sledování projíždějícího vlaku nebo proudící vody. Díky tomu Stella nevypadá jako statický objekt, ale mnohem víc jako bytost s vlastním charakterem.
Výroba porcelánové Stelly nebyla jednoduchá
Výroba probíhala v porcelánce Thun, nejstarší české porcelánce založené už v roce 1794 hrabětem Františkem Josefem Thunem z Hohensteinu. A jak se ukázalo, převést návrh do reality nebylo vůbec jednoduché. Největší nervozita přišla během takzvaného ostrého výpalu, tedy poslední fáze výroby. „Porcelán při teplotě 1410 °C de facto změkne a chová se nevyzpytatelně. Představte si, jako kdyby byl v nejvyšším žáru z gumy. Glazura je jako med,“ říká autor. Během výpalu se navíc porcelán zmenší asi o patnáct procent a jakákoli drobná chyba se projeví až po vytažení z pece. O to větší radost měl autor z prvního úspěšného výsledku. „Když se objevil mazlíček hned napoprvé, jak jsme si přáli, uvědomil jsem si, jak skvělé je spolupracovat s mistry oboru.“
Antonín Tomášek patří mezi nejvýraznější české designéry porcelánu
Antonín Tomášek dnes patří mezi nejvýraznější osobnosti současného českého designu keramiky a porcelánu. Absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Karlových Varech a následně studoval ateliér Keramiky a porcelánu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Dnes vede ateliér Design keramiky na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Jeho práce se nacházejí ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Moravské galerie v Brně nebo Muzea hlavního města Prahy. Některé objekty se navíc staly doslova ikonickými. Například porcelánová Surikata pro studio Qubus nebo vázička Cibulka, kterou dnes prodává i newyorská galerie MoMA. Tomášek zároveň působí jako pedagog a dlouhodobě podporuje mladou generaci designérů. A i když porcelán může na první pohled působit jako tradiční materiál, podle něj stále nabízí obrovský prostor pro experiment. „Porcelán je v Evropě jedním z nejmladších materiálů. Oproti dřevu je to miminko. Takže i když to nevypadá, je stále co objevovat,“ říká.
Zdroj: Autorský text, interierroku.cz, Foto: Kristina Hrabětová a Miloš Korejs
Galerie: Vítězové Interiéru roku 2025 si letos odnesli porcelánového „mazlíčka“. Jmenuje se Stella a je výjimečná
Marianne Talk s Kateřinou Cajthamlovou
Nejčtenější články
Doporučujeme

Mistr muzeí míří do Prahy. Architekt David Chipperfield převezme cenu za celoživotní dílo

Energeticky úsporná domácnost jako nutnost dnešní doby: Proč dnes řešit energie víc než kdy dřív

Provětrejte skříně i domov: SWAP Festival vrací věcem smysl a domácnostem lehkost

Český sochař Richard Štipl vystavuje na festivalu umění, módy i designu v Benátkách. Jeho sochy zkoumají do hloubky lidskou identitu

Výstava Vysněné město ve Zlíně ožívá. Památník Tomáše Bati zažívá jednu z nejpůsobivějších instalací posledních let

Červnové Marianne Bydlení právě v prodeji!!!

Interiérem roku 2025 je mezonet na pražské „šestce“. Porotu okouzlilo schodiště, které působí jako socha

Válka a drahé energie mění české stavebnictví. Firmy začínají přehodnocovat, z čeho vlastně stavět. Polystyren už není jistota

Velký byt už nestačí. Češi dnes chtějí školku, kavárnu i park v docházkového vzdálenosti od domu

Červencové Marianne Bydlení právě v prodeji!
Mohlo by se vám líbit

Dům splněných snů: Na Moravě vyrostl unikátní srub kanadského vzhledu s velkolepým výhledem











