Vítězové Interiéru roku 2025 si letos odnesli porcelánového „mazlíčka“. Jmenuje se Stella a je výjimečná

Martina Mádlová | 29/05/2026
Porcelánová Stella
Foto: Miloš Korejs

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

Ocenění Interiér roku 2025 letos nepřitahovalo pozornost jen samotnými realizacemi, ale také trofejí, kterou si vítězové odnesli domů. Poprvé v historii soutěže vznikla porcelánová cena s vlastním jménem, osobností a určitou hravostí. Jmenuje se Stella a jejím autorem je designér a pedagog Antonín Tomášek. Nejde přitom o klasickou sošku nebo dekorativní objekt. Stella vznikla jako „domácí mazlíček“ a tichý pozorovatel interiérů.

Když Antonína Tomáška na konci loňského roku napadlo, že by cena pro jedenáctý ročník Interiéru roku mohla připomínat jakéhosi domácího tvora, bylo hned jasné, že také potřebuje vlastní jméno. Organizátoři proto spustili hlasování na sociálních sítích i v médiích. Do výběru jména se zapojily stovky lidí. Jedinou podmínkou bylo, aby mělo dvě slabiky. Nakonec zvítězila Stella, latinsky hvězda a tento detail výborně vystihuje celou myšlenku ceny. Stella má v sobě lehkost, nadsázku i trochu hravosti.

Mezonet na "šestce"
Interiérem roku 2025 je mezonet na pražské „šestce“. Porotu okouzlilo schodiště, které působí jako socha

Ocenění, které je přirozenou součástí interiéru

Antonín Tomášek je známý tím, že se často soustředí na objekty, které nemají jen dekorativní funkci, ale stanou se přirozenou součástí interiéru. Podobně přistoupil i ke Stelle. „Interiér v základu naplní svůj smysl ve chvíli, kdy je v konfrontaci s dějem, situacemi, tedy obecně s životem. A speciálně v českém kontextu byli, jsou a budou jeho přirozenou součástí i naši čtyřnozí mazlíčci coby pozorovatelé všeho,“ vysvětluje autor. A jeho soška rozhodně není jen pompézní trofej, která po slavnostním večeru skončí někde ve vitríně. Má sloužit jako nenápadný společník žijící v interiéru spolu se svými majiteli, kde nenápadně sleduje vše kolem sebe. „Je v tom trocha nadsázky, humoru i lásky,“ dodává Tomášek.

Kývací hlava dodala sošce nový rozměr

Velkou pozornost vzbudila také pohyblivá hlava sošky. Stella totiž jemně pokyvuje, a to jí dodává takřka živý výraz. Pro autora je právě tato funkce hodně důležitá. „Hledal jsem něco, co zesílí přítomnost trofeje, a tenhle prvek ji svým způsobem zviditelňuje. Jsme evolučně naprogramovaní k tomu, abychom vnímali pohyb ve svém okolí,“ popisuje. Podle něj má pohyb porcelánové hlavy zvláštní schopnost uklidňovat i hypnotizovat. Přirovnává ho třeba k fascinaci, kterou člověk jako dítě cítil při sledování projíždějícího vlaku nebo proudící vody. Díky tomu Stella nevypadá jako statický objekt, ale mnohem víc jako bytost s vlastním charakterem.

Výroba porcelánové Stelly nebyla jednoduchá

Výroba probíhala v porcelánce Thun, nejstarší české porcelánce založené už v roce 1794 hrabětem Františkem Josefem Thunem z Hohensteinu. A jak se ukázalo, převést návrh do reality nebylo vůbec jednoduché. Největší nervozita přišla během takzvaného ostrého výpalu, tedy poslední fáze výroby. „Porcelán při teplotě 1410 °C de facto změkne a chová se nevyzpytatelně. Představte si, jako kdyby byl v nejvyšším žáru z gumy. Glazura je jako med,“ říká autor. Během výpalu se navíc porcelán zmenší asi o patnáct procent a jakákoli drobná chyba se projeví až po vytažení z pece. O to větší radost měl autor z prvního úspěšného výsledku. „Když se objevil mazlíček hned napoprvé, jak jsme si přáli, uvědomil jsem si, jak skvělé je spolupracovat s mistry oboru.“

Byt z počátku 20. století ukazuje, jak může historický interiér fungovat pro současný život
Byt z počátku 20. století ukazuje, jak může historický interiér fungovat pro současný život

Antonín Tomášek patří mezi nejvýraznější české designéry porcelánu

Antonín Tomášek dnes patří mezi nejvýraznější osobnosti současného českého designu keramiky a porcelánu. Absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Karlových Varech a následně studoval ateliér Keramiky a porcelánu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Dnes vede ateliér Design keramiky na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Jeho práce se nacházejí ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Moravské galerie v Brně nebo Muzea hlavního města Prahy. Některé objekty se navíc staly doslova ikonickými. Například porcelánová Surikata pro studio Qubus nebo vázička Cibulka, kterou dnes prodává i newyorská galerie MoMA. Tomášek zároveň působí jako pedagog a dlouhodobě podporuje mladou generaci designérů. A i když porcelán může na první pohled působit jako tradiční materiál, podle něj stále nabízí obrovský prostor pro experiment. „Porcelán je v Evropě jedním z nejmladších materiálů. Oproti dřevu je to miminko. Takže i když to nevypadá, je stále co objevovat,“ říká.

Zdroj: Autorský text, interierroku.cz, Foto: Kristina Hrabětová a Miloš Korejs

interiér roku ocenění bydlení

Nejčtenější články

Nechtěli rekonstruovat koupelnu za statisíce. Nakonec ji proměnili sami za pár víkendů a za zlomek ceny Pro milovníky retra: Dvoupokojový byt z roku 1924 vás vrátí do časů, kdy měly domy duši Prémiové interiérové dveře – aktuální trendy

Doporučujeme

Načíst další

Mohlo by se vám líbit

Marianne Venkov a Styl