Když David Chipperfield mluví o architektuře, nezní jako člověk, který bojuje o pozornost. Naopak mluví tiše, s rozvahou a respektem k tomu, co už tu bylo. „Jako architekt jsem svým způsobem strážcem paměti,“ říká. A právě to se promítá do jeho tvorby: neokázalé, promyšlené, hluboce zakotvené v kontextu. Chipperfield stojí za řadou projektů, které změnily vnímání veřejných budov. Patří mezi ně především rekonstrukce berlínského Neues Museum, mistrovské propojení ruin, historie a současnosti. Právě zde se mu podařilo nemožné, obnovit památku, aniž by zakryl její jizvy, a vytvořit prostor, který působí stejně silně jako vystavené exponáty. Navazující James-Simon-Galerie nebo rekonstrukce Neue Nationalgalerie pak potvrzují, že v rukou Chipperfielda se i moderní architektura dokáže chovat s úctou k minulosti.
Jeho ateliér, působící v Londýně, Berlíně, Miláně a Šanghaji, má na kontě i řadu dalších ikonických kulturních staveb: The Hepworth Wakefield, Turner Contemporary v Margate, Kunsthaus Zürich či West Bund Museum v Šanghaji. Všude, kde tvoří, zůstává věrný zásadě, že architektura nemá soutěžit s dějinami, ale vést s nimi rozhovor.