Bolest břicha, nadýmání, průjem nebo zácpu občas zažívá každý. Pokud se ale zažívací obtíže opakují a výrazně zasahují do běžného života, může jít mimo jiné o syndrom dráždivého tračníku, známý také jako IBS. O co se jedná a co může nepříjemné potíže zmírnit?
Jistě jste se s tím setkali ve svém životě také – čeká vás důležitá schůzka nebo někam spěcháte a najednou vás začne bolet břicho a musíte okamžitě na toaletu. Jedná se o velmi nepříjemnou situaci, která dokáže zkazit celý den a narušit vám plány. Na vině může být syndrom dráždivého tračníku, poměrně častá funkční porucha trávení, pro kterou neexistuje jedna univerzální léčba.
Syndrom dráždivého tračníku je podle odbornice na celostní medicínu a spoluautorky podcastu Hackni život Ireny Hončlové funkční porucha interakce mezi mozkem a střevem. To znamená, že střevo nefunguje tak, jak by mělo, ale není v něm zpravidla přítomna žádná infekce. K jeho diagnostice vede především posouzení charakteru a délky potíží a podle potřeby také vyšetření, která pomohou vyloučit jiná onemocnění. „Nápomocný je i odběr krve pro vyloučení například zánětu v trávicím traktu, celiakie či rozvoje jiného autoimunitního onemocnění,“ vysvětluje Hončlová.
Syndrom versus zánět
IBS se častěji vyskytuje u žen.„Projevuje se i u lidí s citlivější nervovou soustavou, nižší stresovou odolností. Právě kombinace stresu a špatných stravovacích návyků vede často k funkčním poruchám,“ vysvětluje Irena Hončlová. Roli podle ní hraje také stav střev, zda je střevní bariéra více propustná, jaké je složení mikrobiomu a v neposlední řadě i pravidelnost vylučování. Základním rozdíl mezi syndromem dráždivého tračníku a zánětem střev spočívá hlavně v příznacích. U zánětlivých onemocnění střev se mohou objevit například bolesti břicha, přetrvávající průjmy, krev ve stolici, únava nebo úbytek na váze. Krev ve stolici, nevysvětlitelné hubnutí, horečka, anémie nebo noční obtíže jsou varovné příznaky, které vyžadují lékařské vyšetření.
Typické příznaky IBS:
• opakované bolesti nebo křeče břicha, • průjem, • zácpa, • střídání průjmu a zácpy, • nadýmání, • pocit nedokonalého vyprázdnění.
Odbornice vysvětluje, že mezi nejčastější spouštěče IBS patří i stres.„U této funkční poruchy hraje obrovskou roli,“ vysvětluje Hončlová. Podle ní se proto při řešení IBS nelze zaměřit pouze na jídelníček, ale je potřeba věnovat pozornost také psychické zátěži. Mnoho lidí, kteří mají zažívací obtíže, se jim snaží předcházet vyřazením dráždivých potravin. „Univerzální doporučení neexistuje. Někdo zkouší omezit potraviny s vysokým obsahem FODMAP, tedy určitých fermentovatelných sacharidů, větší množství tuku v jídle či alkohol, ale není to dlouhodobé řešení,“ vysvětluje Hončlová.
Doporučujeme
reklama
Co může skutečně pomoci
„Často se řeší strava a nalezení toho nejideálnějšího jídelníčku, ale právě zmíněná osa střevo – mozek je podceňovaná. Stres může ovlivňovat pohyblivost střev a také to, jak vnímáme bolest a další zažívací obtíže,“ tvrdí Hončlová. Kromě úpravy jídelníčku proto může pomoci pravidelný pohyb, kvalitní spánek a práce se stresem. Podle převládajících příznaků může lékař doporučit také vhodnou medikaci. Pomoci může také psychoterapie nebo další formy psychologické podpory. „Z pohledu celostní medicíny je třeba řešit tuto funkční poruchu komplexně. Neexistuje jedna pilulka a instantní návod pro všechny.“
Zdroj: autorský článek, rozhovor s Irenou Hončlovou
Marianne Talk s Beatou Rajskou: Co nám v oblékání nejvíc ubližuje a jak to zachránit
