Cukrovka 2. typu se rozvíjí pomalu a v začátcích nebolí. Ke Světovému dni diabetu, který připadá na 14. listopadu, jsme připravili test podle finského dotazníku FINDRISC. Z otázek na věk, hmotnost, pohyb, jídelníček a rodinu odhadne, jak vysoké je vaše riziko onemocnění v příštích deseti letech.
V Česku se s cukrovkou léčí přes milion lidí, jen u Všeobecné zdravotní pojišťovny to bylo v roce 2024 téměř 600 tisíc pacientů. Naprostá většina z nich má diabetes 2. typu, který souvisí s dědičností a životním stylem. Řada lidí o nemoci dlouho neví, protože zpočátku nemusí mít žádné potíže. Ministerstvo zdravotnictví v roce 2016 odhadovalo, že takových lidí je v Česku zhruba 250 tisíc.
Odkud test pochází
Dotazník FINDRISC (Finnish Diabetes Risk Score) vznikl ve Finsku. Jeho autoři Jaana Lindström a Jaakko Tuomilehto ho v roce 2003 popsali v odborném časopise Diabetes Care a od té doby se používá v řadě zemí k vyhledávání lidí, kterým cukrovka 2. typu hrozí. Bodování i hranice rizika jsou v naší verzi převzaté beze změny z původního formuláře. Test je určený dospělým, kteří cukrovku nemají.
Věk – do 44 let 0 bodů, 45 až 54 let 2 body, 55 až 64 let 3 body, 65 let a více 4 body.
BMI – kalkulačka ho spočítá z výšky a hmotnosti. Pod 25 je 0 bodů, 25 až 30 je 1 bod, nad 30 jsou 3 body.
Obvod pasu – u žen pod 80 cm 0 bodů, 80 až 88 cm 3 body, nad 88 cm 4 body; u mužů pod 94 cm 0 bodů, 94 až 102 cm 3 body, nad 102 cm 4 body. Měří se pod žebry, obvykle ve výši pupku.
Pohyb – kdo nemá aspoň 30 minut pohybu denně, dostane 2 body. Počítá se i cesta do práce pěšky nebo na kole.
Zelenina a ovoce – kdo je nejí každý den, dostane 1 bod.
Léky na krevní tlak – pravidelné užívání znamená 2 body.
Dříve zjištěný vyšší cukr v krvi – při prohlídce, během nemoci nebo v těhotenství. Znamená 5 bodů, nejvíc z celého dotazníku.
Cukrovka v rodině – u prarodičů, tety, strýce, bratrance nebo sestřenice 3 body, u rodičů, sourozenců nebo vlastních dětí 5 bodů.
Co znamená výsledek
Součet bodů se pohybuje od 0 do 26. Podle původního formuláře se cukrovka 2. typu v následujících deseti letech rozvine:
do 6 bodů (nízké riziko) – zhruba u 1 ze 100 lidí
7 až 11 bodů (mírně zvýšené riziko) – zhruba u 1 z 25 lidí
12 až 14 bodů (střední riziko) – zhruba u 1 ze 6 lidí
15 až 20 bodů (vysoké riziko) – zhruba u 1 ze 3 lidí
21 až 26 bodů (velmi vysoké riziko) – zhruba u 1 ze 2 lidí
Kalkulačka pod výsledkem ukáže rozpis bodů a přehled „Co můžete ovlivnit“, který se skládá jen z položek, za které jste body dostali. Věk ani rodinnou zátěž změnit nejde, hmotnost, pohyb a jídelníček ano. Už úbytek 5 až 7 % hmotnosti riziko cukrovky výrazně snižuje. Půl hodiny pohybu denně, třeba svižná chůze, zlepšuje využití cukru ve svalech a vláknina ze zeleniny a ovoce zpomaluje jeho vstřebávání.
Dotazník odhaduje riziko, cukrovku samotnou nezjistí. Tu potvrdí nebo vyloučí jen vyšetření krve. Pokud vám vyjde střední nebo vyšší riziko, nechte si u praktického lékaře změřit hladinu cukru v krvi (glykémii), i když se cítíte dobře. Při velmi vysokém riziku se objednejte co nejdřív. Zadané údaje se nikam neodesílají a do sdíleného textu jde jen slovní označení rizika.
Zdroje: Lindström J., Tuomilehto J.: The Diabetes Risk Score, Diabetes Care, 2003; VZP ČR, tisková zpráva z 11. 11. 2025; Ministerstvo zdravotnictví ČR, tisková zpráva z 24. 6. 2016.
Hana Dvorská: Konec manželství mě hrozně sejmul, pomohla mi nová láska
