Křehké těsto, jemná krémová náplň a vůně, která během pečení zaplní celý byt. Francouzský quiche vypadá jako elegantní záležitost, ale ve skutečnosti překvapuje svou jednoduchostí. A právě v tom tkví jeho kouzlo. Slaný koláč, který kdysi vznikl jako skromné jídlo venkovských rodin, dnes patří mezi nejoblíbenější speciality francouzské kuchyně.
Existují jídla, která působí trochu slavnostně, i když je připravíte z obyčejných surovin. Přesně takový je quiche. Francouzský slaný koláč, který si většina lidí spojuje s útulnými kavárnami, línými brunchemi nebo vitrínami malých pařížských bister. Jeho příběh je ale mnohem prostší. Quiche totiž původně nevznikl jako luxusní delikatesa. Bylo to praktické jídlo z toho, co bylo doma po ruce. Jeho kořeny sahají do Lotrinska, oblasti na pomezí Francie a Německa, kde se po staletí mísily kultury i kuchyně. Dokonce i samotný název vznikl z německého slova „Kuchen“, tedy koláč. První zmínky o tomto pokrmu pocházejí už z konce 16. století z kuchyně Karla III. Lotrinského. Tehdy šlo o velmi prostý koláč ze zbytků chlebového těsta, na který se nalila směs vajec, smetany a slaniny.
O několik století později se ale z venkovského jídla stala delikatesa, kterou si oblíbila i šlechta. Velkou roli v tom sehrál polský král Stanislav I. Leszczyński, který po získání Lotrinska často pobýval na místních zámcích a quiche si údajně velmi oblíbil. Jeho dvorní kuchař Vincent de la Chapelle pak recept postupně zjemnil a přiblížil vyšší gastronomii. Po připojení Lotrinska k Francii se quiche začal rychle šířit dál po celé zemi a později i do Británie a Ameriky. Dnes existují desítky variant, ale základ zůstává stejný. Křehké těsto, krémová náplň a pocit, že i z těch nejjednodušších surovin může vzniknout něco výjimečného.
Quiche s kopřivami, nivou a jogurtem chutná jako jaro
Velkou výhodou quiche je jeho variabilita. Hodí se jako lehký oběd, večeře, pohoštění pro návštěvu i svačina do školy nebo do práce. Skvěle chutná teplý i studený a často je dokonce ještě lepší druhý den. Možná i to je důvod, proč ho lidé milují po celém světě. Můžete do něj bez obav přidat takřka cokoliv, co najdete doma. Pórek, houby, špenát, různé sýry nebo sezonní bylinky. Tentokrát ale stojí za vyzkoušení odlehčená varianta s kopřivami, nivou a bílým jogurtem. Výsledkem je jemný, lehce krémový koláč s výraznější chutí sýra a svěží bylinkovou linkou. Kopřivy přitom vůbec nepůsobí „divoce“, jak by si někdo mohl myslet. Naopak dodají náplni svěžest a příjemnou zelenou chuť.
Foto: Mlékárny Valašské Meziříčí
Co budete potřebovat
Na těsto:
100 g špaldové mouky
100 g celozrnné žitné mouky
150 g bílého jogurtu
3 lžíce oleje
1/2 lžičky soli
Na náplň:
200 g lučiny
120 g nivy
250 ml smetany na vaření
3 vejce
hrst kopřiv, medvědího česneku nebo bazalky
sůl a pepř podle chuti
špetka muškátového oříšku
Doporučujeme
reklama
Jednoduchý a rychlý postup
V míse smíchejte obě mouky, přidejte jogurt, olej a sůl. Vypracujte hladké těsto, zabalte ho do fólie a nechte alespoň hodinu odpočinout v lednici. Mezitím si připravte náplň. Kopřivy nasekejte nadrobno a nivu nastrouhejte nebo nakrájejte na malé kousky.
V jiné míse prošlehejte vejce se smetanou, přidejte lučinu, nivu a nasekané kopřivy. Opatrně osolte, opepřete a přidejte špetku muškátového oříšku.
Troubu předehřejte na 180 °C. Těsto vyválejte na pomoučené ploše a přeneste do formy. Okraje upravte a dno propíchejte vidličkou. Korpus dejte asi na deset minut předpéct. Po vytažení potřete ještě horké těsto bílkem, díky čemuž zůstane hezky křehké i po přidání náplně.
Nakonec nalijte připravenou směs a vraťte koláč zpět do trouby. Pečte přibližně 30 minut dozlatova.
A pak už stačí jen nechat quiche chvíli vychladnout, nakrájet a podávat. Ideálně s jednoduchým zeleným salátem a sklenkou něčeho dobrého. Protože přesně takhle chutná francouzská pohoda doma.
