V posledních letech zažívají vyvýšené záhony doslova boom. A my se nedivíme. Nejen že na zahradě pěkně a upraveně vypadají. Nemusíte si při práci klekat, zelenině se v nich díky úrodné půdě daří, a navíc v nich nemají téměř šanci škůdci ani plevel. Jak si tady takový záhon založit? Momentálně je na to ten nejlepší čas.
Na podzim vám zahrada sama dodá materiál, který budete při zakládání vyvýšeného záhonu potřebovat – spadané listí, ostříhané větve ze stromů, trávu nebo zahradní odpad. Nejprve si však musíte vybrat pro váš nový záhon ideální místo. Myslete na to, že většina zeleniny a bylinek potřebuje alespoň 6 hodin přímého slunce denně. Ideální šířka záhonu je maximálně 120 až 140 cm, abyste na něj pohodlně dosáhli ze stran, aniž byste museli šlapat dovnitř. Pro pohodlné pěstování bez ohýbání zad se doporučuje výška kolem 70 až 80 cm. Pokud ale chcete méně materiálu na výplň, postačí i 40 až 50 cm.
Když máte vybrané místo, je třeba zvolit materiál, ze kterého záhon bude. Ať už si jej budete kupovat hotový, nebo ho chcete sami vyrábět. Nejoblíbenější a nejčastější volbou je samozřejmě dřevo. Vyplatí se použít silnější prkna nebo fošny (například modřín, dub nebo smrk). Vnitřek stěn se pak může obložit nopovou fólií, která zabrání přímému styku vlhké zeminy se dřevem a prodlouží životnost záhonu. Prodávají se však i moderní a bezúdržbové kovové vyvýšené záhony, případně z plastu či kompozitních materiálů. Zajímavým řešením jsou pak cihly nebo kámen, případně beton. Jde o pevné, trvanlivé řešení, které skvěle drží teplo. Jejich stavba je ale pracnější a nákladnější.
Nejen proti krtkům
Před umístěním záhonu je třeba místo připravit. Nejprve odstraňte travní drny a vrchní vrstvu půdy. Pak postavte konstrukci záhonu a začněte s jeho plněním. Na samotné dno položte pletivo s jemnými oky proti hlodavcům. Okraje zahněte nahoru k okrajům konstrukce. Zabráníte tak krtkům a hrabošům, aby si z vašeho záhonu udělali útočiště. Na síť můžete položit také vrstvu kartonu, která pomůže potlačit růst odolných plevelů, než se rozloží. Správné vrstvení ve vyvýšeném záhoně zajistí postupné uvolňování živin a jeho vyhřívání díky tlejícímu materiálu uvnitř. Jak na to?
Foto: Bonami
Truhlík od značky Keter je vyroben z materiálu Evotech, který připomíná dřevo.
Podzimní vrstvení
První je spodní drenážní vrstva. Jde o hrubý materiál, jako jsou větve, dřevěný odpad z prořezávek, kůra nebo špalky. Zajišťuje vzdušnost záhonu a odtok vody. Na podzim můžete využít vše, co vám zbylo z prořezávání stromů a keřů. Čím větší vrstvu dáte dolů, tím lépe. Na tuto hrubou vrstvu přijde organická výplň. Vrstvěte spadané listí (pozor jen na tlusté vrstvy ořechového listí, které se rozkládá pomaleji), zbytky zeleniny a letniček ze zahrady i podzimní trávu. A na závěr přijde zhruba dvacet centimetrů vysoká vrchní vrstva kvalitního zahradnického substrátu smíchaného s vyzrálým kompostem. Do té budete na jaře přímo sít a sázet.
První výsadba
Během podzimních dešťů a pod vrstvou sněhu se celá vnitřní hmota v záhonu začne propadat a „sedat“. Organický materiál začne pomalu tlít. To záhonu dodá teplo a vytvoří se první zásoba živin pro jarní výsadbu. Jakmile záhon naplníte, můžete ho nechat přes zimu odpočívat. Pokud chcete chránit vrchní vrstvu před vyplavením živin silnými dešti nebo sněhem, vyplatí se ho zakrýt netkanou textilií, kartony nebo zbylým listím. Pokud jste netrpěliví, můžete už během října nebo listopadu do záhonu vysadit česnek, ozimou cibuli nebo zasadit některé druhy cibulovin. Většinu zeleniny a bylinek ale nechte až na jaro.
Na jaře pak záhon stačí jen zkontrolovat, případně dosypat vrstvu nového substrátu, protože se přes zimu propadne, a můžete hned sázet. První rok po založení je vyvýšený záhon extrémně výživný. To nejlépe vyhovuje plodové zelenině a rostlinám, které mají velké nároky na živiny. Které to jsou konkrétně? Rajčata a papriky, dále pak okurky a cukety. Ty vyžadují hodně prostoru. Proto doporučujeme vysadit převislé typy na okraj záhonu. Vydatnou zásobu dusíku z kompostu ocení i košťáloviny (zelí, kapusta, květák, brokolice). V druhém a třetím roce už pak bude živin o něco méně, což je ideální pro nenáročné plodiny, jako je kořenová zelenina, listová zelenina a saláty a také bylinky. Vyvýšený záhon je ideální například pro petržel, pažitku nebo koriandr. Pozor však na vytrvalé bylinky (jako je máta a meduňka), které se rychle rozrůstají. Ty je lepší mít v samostatné nádobě.
.jpg)
