Cestování: I Česko má svá malá moře

TEXT: Libor Hruška 

Lom u Mariánského mlýna 

O Mikulovu a jeho okolí se říká, že je kouskem Itálie přeneseným na jižní Moravu. Kde jinde hledat zatopený lom, jehož stěny připomínají útesy na pobřeží Jaderského moře?! Krásnému místu u Mariánského mlýna se přezdívá moravský Jadran. Když se z centra Mikulova vydáte na Svatý Kopeček, stačí pokračovat ještě dál za poslední kapličky Křížové cesty a lom se vám po pár stech metrech ukáže. Ještě v polovině minulého století se tu k nebi zvedal Janičův vrch, který nebyl o mnoho nižší než 363 metrů vysoký Svatý Kopeček. Později byl z velké části odtěžen. Po skončení těžby došlo rovněž k zastavení čerpání podzemních vod a lom se začal pomalu samovolně napouštět.  

Voda tu původně byla křišťálově čistá, rychle ji ale začaly znečišťovat ryby a davy lidí, kteří zjistili, jak krásné je tady koupání. Místo totiž připomíná skalnaté chorvatské nebo italské pláže nejen vzhledem, ale i klimatem. V současné době je lom ve správě CHKO Pálava a koupání je v něm povoleno. A i když vám zrovna nevyjde počasí, je výprava na místo bývalého Janičova vrchu nezapomenutelným zážitkem. Už jsme zmínili Svatý Kopeček, který korunuje kaple sv. Šebestiána spolu se sousední zvonicí. Na vápencovém kopci se vyskytuje také množství zákonem chráněných druhů rostlin. Proto byl Svatý Kopeček již v roce 1946 vyhlášen botanickou rezervací. A Mikulov samotný? Milovníkům dobrého vína a barokního stavitelství jej určitě není potřeba dvakrát představovat.   

Tip redakce:   

Nádherný zatopený lom u Mikulova je příkladem místa, kde je třeba hledat kompromisy mezi jeho rekreační funkcí a ochranou přírody. Na jiných, podobně cenných lokalitách se vstup reguluje, ‚moravský Jadran‘ zatím fungoval bez omezení. 

Mohlo by se vám líbit

Léto plné cestování: Kraj rozervaného muže

Jezero Kristýna 

Asi kilometr od česko-polsko-německého trojmezí se nachází bývalý lignitový důl proměněný v rekreační areál Kristýna. V roce 1972 tu byla ukončena těžba a důl byl zatopen. Jezero lemované plážemi je vyhlášené dobrou kvalitou vody ke koupání, největší hloubka je kolem 28 metrů. Autokemp u jezera je zároveň skvělou základnou k výletům do Lužických hor, a protože leží přímo na hranicích, dostanete se odtud velice rychle i do německé Žitavy. Na české straně hranice stojí za návštěvu například Grabštejn, původně gotický hrad ze 13. století, který byl v 16. století přestavěn na výstavní renesanční zámek.

V padesátých letech minulého století se na Grabštejně usídlila Československá lidová armáda a zámek začal chátrat. Když vojáci odešli, celý proces se ještě urychlil – z honosného zámku se stala téměř zřícenina. Záchranné práce začaly roku 1988 a trvaly přes dvacet let, než se zámek opět vyloupl do krásy. Pokud si budete chtít celý kraj prohlédnout i z výšky, určitě se vydejte do hor a vystoupejte na vyhlídkovou plošinu na vrcholu pískovcové Popovy skály. 

Mohlo by se vám líbit

Cestování po České republice: Putování za vílou Egerií

Kamencové jezero 

Když se řekne Chomutov, vybaví se většině turistů nejen známý Podkrušnohorský zoopark, ale také nádherné Kamencové jezero ležící kilometr a půl od historického centra města. Jedná se o vodní plochu, která pravděpodobně vznikla koncem osmnáctého století zatopením prostoru po těžbě kamencových břidlic z let 1558 až 1785. Vysoký obsah kamence ve vodě vytvořila z jezera malé ‚Mrtvé moře‘, neboť zabraňuje růstu řas a sinic. V letních měsících je vyhledávaným místem ke koupání. Ať už dáváte přednost písečným či travnatým plážím, nebo snad dřevěným molům, tady si vybere každý.

Hned vedle jezera se nachází zmiňovaný Podkrušnohorský zoopark – zoologická zahrada zaměřená na chov evropských a asijských zvířat, jako jsou vlk, zubr, medvěd nebo tuleň. Součástí zooparku je také Kaštanka, která je považována za nejstarší a nejsevernější sad památných stromů kaštanovníků setých v Česku. V minulosti byl v parku i recesistický výběh ropáka bahnomilného, který ale zoo zrušila, když se stal předmětem soudního sporu. Výběh totiž vznikl bez vědomí výtvarnice Barbary Šalamounové, která vytvořila výtvarnou podobu ropáků pro studentský film Jana Svěráka. Určitě se ale při návštěvě Chomutova zajděte podívat na větrný mlýn do nedalekého skanzenu Stará Ves. 

Mohlo by se vám líbit

Cestování po České republice: Strážci České Kanady

Jezero Barbora 

Teplice si většina lidí spojuje pouze s koupelemi lázeňskými, v okolí města se přitom nachází také několik nádherných jezer, které stojí za návštěvu. Jejich voda sice nevyléčí tělesné neduhy, na plážích ale naberete nové síly psychické. Největší z jezer se jmenuje Barbora, název dostalo podle povrchového uhelného dolu, na jehož místě vzniklo. Můžete zde plavat, potápět se, surfovat nebo plachtit. Vypůjčit si lze také kajaky nebo hrát míčové hry na plážovém hřišti.  

Své místo tu mají také příznivci nudismu. Po koupání – nebo snad ještě lépe před ním – je možné vyšplhat na některý z krušnohorských vrcholů či zůstat v údolí a prozkoumat klášter v nedalekém Oseku. Nebo se vydejte po stopách slavného svůdníka Giacoma Casanovy na jeho oblíbený zámek Duchcov. A v neposlední řadě jsou tu Teplice samotné. Na snímku nahoře je takzvaná Koňská kašna stojící před Kamennými lázněmi. Věděli jste, že mramorovou kašnu benátské provenience zakoupil v roce 1910 tehdejší majitel teplického panství v Itálii? 

Mohlo by se vám líbit

Cestování: Kde se rodí řeka, aneb cesty k pramenům

Veselské pískovny 

Pět samostatných jezer vzniklých po těžbě štěrkopísku dohromady tvoří lokalitu zvanou Veselské pískovny. Z jihočeského města Veselí nad Lužnicí jsou pískovny dobře dostupné na kole i pěšky. Kromě písku na plážích je tady k dispozici také ten na beachvolejbalových kurtech. A ještě do třetice písek! Hned vedle jednoho z jezer začíná přírodní rezervace nazvaná Písečný přesyp u Vlkova. Jedná se vlastně o miniaturní poušť – dunu, jejíž vrchol se zvedá do výše několika metrů nad okolní krajinu. Město Veselí nad Lužnicí dobře znají i všichni vodáci. Právě tady se opět spojují cesty těch, kteří se rozhodli pro plavbu původním korytem Lužnice – Staré řeky, s těmi, kteří zvolili Novou řeku a dál pokračovali po proudu Nežárky. Lužnice si ve Veselí bere zpět vodu, kterou Nežárce chvíli půjčila. Koryto Staré řeky vede přímo kolem Veselských pískoven a do Lužnice se poblíž jejich pláží vlévá i Zlatá stoka, 45 kilometrů měřící umělý kanál, který v 16. století vybudovali jihočeští rybníkáři. 

Mohlo by se vám líbit

Cestování po České republice: Verše mistra Santiniho

Lom Horní Cerekev 

Kousek od centra městečka Horní Cerekev najdete jedno z nejlepších koupání na Vysočině. Málokterá z vodních ploch je tak malebná jako bývalý lom zatopený po skončení těžebních prací v osmdesátých letech minulého století. Do roku 2003 bylo v lomu koupání zakázáno, protože zde byl záložní zdroj pitné vody pro město. Když Cerekev získala kvalitnější zdroj, situace se změnila. Voda je tu sice chladnější, ale zato velmi čistá, a to i v horkém počasí. Svou základnu tu mají potápěči, kteří také postavili schody dolů k vodě a molo. Město Horní Cerekev, dříve také Horní Cerekvice nebo německy Ober Zerekwe, se nachází v okrese Pelhřimov a má ani ne dva tisíce obyvatel. Po koupání nebo potápění v lomu doporučujeme navštívit místní židovský hřbitov. 

Z náměstí je vzdálen asi půldruhého kilometru. Byl založen v polovině 18. století a užíván do počátku druhé světové války. V minulosti byl areál o rozloze 927 metrů čtverečních často devastován. Nakonec se dochovalo zhruba 130 náhrobků od 18. do 20. století. Dominantou městečka je bývalé šlechtické sídlo stojící u Zámeckého rybníka. Zámek vznikl renesanční přestavbou původní tvrze ve druhé polovině 16. století. Dnešní vzhled získal při přestavbě dokončené roku 1734. Trojkřídlá dvoupatrová budova nepravidelného půdorysu má zazděné arkády v nádvoří a bosovaný vstupní portál na východní straně. Od roku 1994 je zámek v Horní Cerekvi soukromým majetkem, interiéry nejsou přístupné.  

Mohlo by se vám líbit

Cestování po Čechách: Divočina za humny

Kurovický lom 

Nebýt modrého flíčku na mapě, plánoval by si zastávku v moravských Kurovicích asi jen málokdo. Vesnice leží tak trochu v zemi nikoho – mezi Kroměříží, Holešovem a Zlínem. Kvůli zdejšímu lomu ale za zastávku stojí. Po dlouhá léta byl k bývalému vápencovému lomu vstup zakázán, což se před několika lety změnilo. Vstup je nyní zpoplatněn 50 korunami. Přímo k lomu se autem dostanete jen za cenu porušení zákazu vjezdu, takže je lepší spíš cyklovýlet, navíc přímo okolo vede cyklostezka. Přírodní památka Kurovický lom byla vyhlášena v roce 1999, narazit tu můžete na mnoho zvláště chráněných druhů obojživelníků a plazů. Žije zde kuňka obecná, čolek obecný i ropucha zelená. Chráněnou rosničku zelenou lze často zastihnout také dál od vody. Z plazů jsou významné populace slepýše křehkého a ještěrky obecné. Je možné zahlédnout i vyhřívající se užovku obojkovou. Za necelou hodinu z Kurovic pak dojedete do Kroměříže, kde se můžete na dlouhé hodiny ztratit v tamních historických parcích a zahradách. Krásnou zahradu má i barokní zámek v Holešově. 

Mohlo by se vám líbit

Cestování (nejen) pro samotáře: Na samotě u poustevníka

Olomoucké Poděbrady 

Podle jména to vypadá, jako bychom se ocitli ve středních Čechách u známého lázeňského města Poděbrady. Ano, i tam mají krásnou pískovnu, my vás ale tentokrát chceme vzít na Hanou. Na štěrkopískových jezerech Poděbrady nacházejících se severně od Olomouce si můžete vybírat z písečných pláží i travnatých ploch. Funguje tu také půjčovna loděk, paddleboardů a dalšího sportovního vybavení nebo nudistická pláž. Otevřeno je celoročně, v chladnějších měsících tady lidé mohou relaxovat v originální přírodní sauně.  

Do centra univerzitního města Olomouc, přímo k baroknímu Sloupu Nejsvětější Trojice, který je zapsán na prestižním seznamu UNESCO, je to z pláží hodina chůze. Cesta vede skrz chráněnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví. Řeka Morava, její přítoky i slepá ramena tu vykouzlily opravdovou divočinu, které se trefně přezdívá Moravská Amazonie. Přímo pod jezerem Poděbrady se nachází přírodní rezervace s poetickým názvem Plané loučky. Mlýnský potok tu nádherně meandruje a vytváří podmínky pro život řady ohrožených rostlin a živočichů. 

Mohlo by se vám líbit

Cestování o samotě aneb Jednoduchý způsob, jak poznat sami sebe

Stříbrné jezero 

Poetické jméno dostalo přírodní koupaliště ležící na okraji Opavy. Říká se mu také Sádrák, protože vzniklo zatopením sádrovcového lomu. Pamětníci vzpomínají, že se v jámě z ničeho nic objevil tak silný pramen, že voda stříkala deset metrů vysoko a jáma se napustila za necelý měsíc. Pláže jsou travnaté s prudším vstupem do vody, z centra Opavy sem dojedete i městskou hromadnou dopravou. Opava je městem doslova obklíčeným nádhernými zámky. Vedle Kravař a Hradce nad Moravicí, který navštěvoval skladatel Ludwig van Beethoven, je tu i Raduň. Jedná se o původně gotickou tvrz přestavěnou v 16. století na renesanční zámek. V první třetině 19. století došlo k další proměně – zámek byl přestavěn empírově do dnešní podoby. V té době se uskutečnila i stavba oranžerie, která je vidět na snímku dole. Původní zámecký lesopark byl přetvořen na přírodně-krajinářský park podle anglické inspirace. 

Mohlo by se vám líbit

Cestování za doprovodu muže i zákaz studia! Jak se aktuálně žije afghánským ženám?

Galerie: Galerie: Cestování za českými jezery

6 fotek 7 fotek