Podzimní měsíce jsou nejen obdobím barvícího se listí na stromech, ale i barevných bobulí na keřích v parcích a zahradách. Malé děti mohou barvy i tvary, které připomínají sladké bonbónky, lákat k ochutnání. Jakým by se rozhodně měly vyhnout?
Úrodu ze zahrady nebo i z procházek si domů nosíme rádi – všechny ty bezinky, šípky nebo třeba rakytník či arónie, ze kterých pečeme koláče a vyrábíme marmelády a sirupy. Děti s jejich sběrem často pomáhají a nevadí, pokud si některý z těchto plodů rovnou dají do pusy, i když třeba před zpracováním chutná nevalně. Když ale nejsou zrovna pod dohledem, mohou podobně ochutnat i bobule, které jim snadno způsobí zažívací potíže, ne-li vážnější problémy. Na které by si měly dát největší pozor?
Běžnou ozdobou parků i našich zahrádek je oblíbený dekorativní jehličnan tis červený. Jeho červené, dužnaté plody (tzv. míšky) s dírou uprostřed, ze které kouká tvrdé tmavé semeno, jsou na první pohled doslova k nakousnutí. Ale pozor, celý tis, a to jak jehličí, kůra, tak i semena, obsahuje prudce jedovatý alkaloid taxin. Jediná výjimka je právě ta sladká červená dužnina. Pokud by tedy dítě ochutnalo jen tu, nic se mu nestane. Semeno uvnitř je však prudce jedovaté. A tak, když dítě spolkne celou kuličku bez rozkousnutí semene, to obvykle projde trávicím traktem nedotčené, tudíž se nic nestane. Pokud však semeno rozkouše, toxiny se uvolní. Alkaloid, který je v něm obsažen, pak může způsobit srdeční arytmii, prudký pokles tlaku, křeče a v těžkých případech zástavu srdce.
Foto: Pixabay
Děti si rády s kuličkami pámelníku hrají, do pusy by je ale dávat neměly.
Práskací kuličky
Další keř obalený plody, na který v těchto dnech narazíte téměř všude, je pámelník bílý. Bílé kuličky děti rády trhají a praskají. A samozřejmě pak hrozí, že některou z nich i ochutnají. Naštěstí jsou tyto plody jedovaté spíš mírně a dítě jich moc nesní, protože nechutnají vůbec dobře. Mají podivně svíravou chuť a při požití několika kuliček se může objevit podráždění žaludku, zvracení, průjem a celková apatie.
Jedovaté „biskupské čepičky“
To brslen evropský je mnohem nebezpečnější. Jeho plody navíc upoutají na první pohled. Jsou to nápadné růžové tobolky, které praskají a odhalují svítivě oranžová semínka obalená dužnatým míškem. Jedovaté jsou plody i další části rostliny, přičemž zvlášť významné množství toxických látek se nachází v semenech. Brslen obsahuje mimo jiné steroidní glykosidy typu kardenolidů a alkaloidy. Pro malé dítě může být riziko i požití pár tobolek. Zákeřné je i to, že se otrava objeví až s odstupem několika hodin. Obvykle jde o silné zvracení, krvavé průjmy a křeče. Mohou se objevit také poruchy krevního oběhu a u těžkých otrav poškození některých orgánů.
A nakonec ještě jeden nenápadný keř, jehož plody slouží jako lákavá podzimní pochoutka pro ptactvo, ale pro člověka jsou bohužel mírně jedovaté. Jde o ptačí zob obecný, na kterém vydrží husté hrozny malých, černých a lesklých bobulí až do zimy. Děti s ním přijdou do styku často, neboť je oblíbený jako živý plot nejen v zahradách, ale i u hřišť a parků. Jeho plody a listy obsahují toxické glykosidy. Požití bobulek tak vede k nevolnosti, bolestem břicha, průjmu a zvracení. Pro jejich trpkou chuť však pravděpodobně nehrozí, že by jich dítě snědlo víc.
Doporučujeme
reklama
První pomoc
Samozřejmě, že dětem říkáme, aby žádné plody z keřů u hřiště, v parku ani na zahradě netrhaly a už vůbec je neochutnávaly. Přesto se to stát může. V takovém případě se snažte vyndat dítěti všechny zbytky bobulí z úst a vypláchněte je vodou. Důležité je také keř a bobule vyfotit, pokud víte, kde co vaše dítko spolklo. Bez předchozí konzultace s lékařem nebo Toxikologickým informačním střediskem, kam můžete volat nonstop (224 919 293 nebo 224 915 402), nevyvolávejte zvracení. Pokud dítě spolupracuje, může pomoct černé uhlí, avšak vždy se řiďte pokyny zdravotníků.
Zdroj: autorský text, living.iprima.cz, dumazahrada.cz, Wikipedia
