Dříve pomáhalo námořníkům při dlouhých plavbách proti kurdějím, dnes se může stát tato zdánlivě obyčejná brukvovitá zelenina pro nás pro všechny skvělým obohacením podzimního jídelníčku. Kysané zelí totiž podporuje trávení a navíc posiluje imunitu, což se obzvlášť na podzim cení!
Připravit doma kysané zelí není jen způsob, jak tradiční superpotravinu uchovat na zimu. Vznikne tím i cenný obsah domácí lékárničky: potravina, která je zdrojem vitamínů, minerálů a mikroorganismů prospěšných střevní mikroflóře. Ta je úzce propojena s imunitou i celkovým zdravím těla a princip této „spolupráce“ je jednoduchý: fungují-li správně střeva, tělo odolá infekcím, imunita je silná, psychika vyrovnaná. Jenže… Stres, nevhodná strava a další faktory dokážou trávení vyvést z míry a vyvolat tím nejrůznější zdravotní (i psychické) potíže. Zejména působí-li škodlivé vlivy dlouhodobě. Vhodným a hlavně snadno dostupným nástrojem, který umí nepříznivý stav ve střevech napravit, je právě zelí. A zejména to kysané!
Kvašením vzniknou v zelí mléčné bakterie, především laktobacily, a ty prospívají mikrobiomu střev. Takových „zbraní“ má ve svém arzenálu zelí ještě víc: velké množství vitaminu C (dříve pomáhalo námořníkům při dlouhých plavbách proti kurdějím), vitaminy skupiny B nebo vitamin K2 důležitý pro ukládání vápníku v kostech. Dál jsou to organické kyseliny stimulující tvorbu žaludečních šťáv, čímž se potrava lépe tráví, štěpí. V zelí se nachází taktéž hodně vlákniny, prospěšné jsou i typicky zapáchající sirné látky. Ty působí protizánětlivě a chrání buňky před oxidačním stresem.
Foto: Pexels
Čím je zelí křehčí, tím kratší dobu ho lze skladovat.
Tekutá vitalita
Kromě konzumace zelí samotného má ve zdravém jídelníčku své místo i jeho šťáva uvolňující se při kvašení. Někdo ji považuje za pouhý vedlejší produkt, ale ve skutečnosti je koncentrovaným zdrojem účinných látek. Už malé množství (půl deci denně) pomáhá nastartovat trávení a správné fungování střev. Podporuje střevní mikrobiom a díky obsahu enzymů působí jemně projímavě, proto se doporučovala při zácpě. Hodí se mít zelnou šťávu po ruce i po konzumaci těžkého jídla či nadměrného množství alkoholu, neboť stimuluje činnost jater. Šťávu uvítají také ti, kdo drží redukční dietu, a to kvůli její nízké energetické hodnotě a schopnosti navodit pocit sytosti. Jen pozor, stejně jako zelí obsahuje hodně soli, proto by lidé s vysokým krevním tlakem nebo onemocněním ledvin měli hlídat, kolik šťávy zkonzumují. Opatrní musejí být i citlivější jedinci, přebytek dokáže působit nadýmání či průjem. Takže? Začněte s malými dávkami!
Co budete potřebovat: 2 kg zelí, 40 g soli, trochu kmínu či jalovce
Příprava: Zelí nakrouhejte, osolte, okořeňte a promněte v míse, aby pustilo šťávu. Napěchujte ho do nádoby tak, ať je v ní ponořené. Sklenici zavřete, zatižte a nechte 5 až 10 dní při pokojové teplotě kvasit. Hotové zelí skladujte v chladu, vydrží několik měsíců. A pokud zelí kupujete v obchodě, dejte pozor na to, co je napsané na sklenici. Má-li být zelí skutečně probiotické, pak musí být nepasterované. Pasterizace sice prodlouží jeho trvanlivost, ale zároveň zničí živé bakterie.
Článek vyšel pod původním titulkem Pevné zdraví z hlávky v časopise Marianne Venkov & styl číslo 10/2025. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.
Zdroj: článek vyšel v časopise Marianne Venkov & styl, redakčně upraveno
Co chtějí muži od žen a ženy od mužů? Terapeuti Michal a Michaela Bartošovi vysvětlují, proč si často ubližujeme
