Čím dál populárnější je celoroční houbaření, a tak pro vás máme další trojici neobvyklých, ale výborných hub, které můžete sbírat i po sezóně hříbků a babek. Abyste je v lese neminuli jako „nějakou prašivku“, podle našeho návodu je spolehlivě poznáte a můžete si jimi zpestřit podzimní jídelníček.
Václavky najdete do listopadu snad na každém pařezu, jsou velmi dobré a miluje je i známá „houbařská“ influencerka Šumavská houbička, která ve videu poradí podrobně, jak je sbírat a hlavně připravovat. Nejprve je ale nutné, abyste je spolehlivě poznali. Rostou v bohatých trsech na pařezech nebo u kmenů stromů. Sbírají se z nich jen klobouky, které mohou dorůstat poměrně velkého průměru. Má výraznou houbovou vůni a za syrova je její chuť natrpklá. Proto je ji nutné dlouho vařit, alespoň 20 minut. Hodí se tudíž do houbových polévek a gulášů. Šumavská houbička je prý miluje také na kyselo.
A s čím si je v lese můžete poplést? Nejčastěji naštěstí s dalšími jedlými václavkami. Velmi podobná a na podobných místech rostoucí je další jedlá, avšak méně chutná houba – šupinovka kostrbatá. Podobá se zejména mladým václavkám, má ale ještě výraznější, odstávající a ostré šupiny po celém klobouku i třeni. Její dužnina je tužší a má specifickou chuť, ale nijak nevadí, když si ji místo václavek do houbového guláše přidáte. Ve stejnou dobu a na stejných místech jako václavky roste také třepenitka svazčitá. U té už by byla záměna problém. Je totiž jedovatá a způsobuje silné zvracení a průjmy. Poznáte ji podle výrazně sírově žlutého až zelenožlutého klobouku. Její lupeny jsou v dospělosti olivově zelené až černozelené. Nejspolehlivějším poznávacím znamením je však chuť. I malinký kousíček chutná opravdu výrazně hořce.
Strmělka mlženka je další zajímavou podzimní houbou, kterou radíme nepřehlížet. Roste od října do prosince v listnatých i jehličnatých lesích a tvoří často velké kruhy nebo řady. Má šedavý, matný klobouk, který působí, jako by byl poprášený jinovatkou, a silně kořenitě voní. Je to výborná houba do polévek, omáček nebo na nakládání do octa, jen je dobré sbírat pouze pevné mladší plodnice, které mají ještě podvinuté okraje. Jedni její aroma milují, druzí kvůli němu tuto houbu doslova „ani nemohou cítit“. Její vůně je opravdu specifická.
Nezkušení houbaři tuto jedlou a zajímavou houbu mohou zaměnit s její jedovatou příbuznou, což může být nebezpečné. Strmělka bělavá totiž obsahuje jed muskarin. Spolehlivým poznávacím znamením jedlé mlženky je její nezaměnitelná vůně a masitý klobouk šedé barvy. Možná záměna je i se strmělkou anýzovou, avšak ta vám neuškodí. Jde také o jedlou a velmi aromatickou houbu, voní však specificky po anýzu, tudíž ji po přičichnutí odhalíte snadno.
A nakonec pro vás máme překvapení. Pokud máte rádi asijskou kuchyni, jistě znáte houbu jidášovo ucho, která se v ní často používá. Jenže vy si jej nemusíte kupovat sušené, jak se to obvykle dělá, ale můžete si ho nasbírat i v českém lese, nebo spíš houští. Tato houba roste po celý rok, hlavně po deštích, protože má ráda vlhko. Vyrazte na ni proto někam k vodě, kde rostou bezové keře, na kterých jidášovo ucho roste. Poznáte ho podle jeho specifického tvaru „ucha“. Z jedné strany je hladké a z druhé jemně sametové. Ouška mohou být barevně i tvarově odlišná – světle hnědá, kaštanová, různé velikosti, vše záleží na stáří houby. Staré houby, které se třepí a trhají, nebo jsou porostlé zelenou řasou, nesbírejte. Ta mladší však při přípravě asijských specialit využijete. Ač jidášovo ucho nemá výraznou vlastní chuť, dokonale do sebe natáhne chutě ostatních surovin v jídle a dodá skvělou texturu polévkám nebo minutkám z woku.
Jen pozor, na černém bezu a tlejícím dřevě roste více různých rosolovitých hub. Většina z nich není vyloženě jedovatá, ale jsou bez chuti nebo nestravitelné. Nejčastěji se zaměňuje s černorosoly, např. tím uťatým nebo terčovitým. Ty sice mají podobnou strukturu, ale jiný tvar a barvu a obvykle rostou na jiných listnáčích, terčovitý je především na vrbách nebo topolech a černorosol uťatý na dubech. Pokud tedy některou z těchto obvykle přehlížených hub na procházce potkáte, nezapomeňte si ji do košíku utrhnout. Uvidíte, že na talíři vás pak příjemně překvapí.
.jpg)
