Loubinec „psí víno“, brečtan i révovník rostou rychle. Nahoru! A na podzim halí zahrady, jejich ploty i zídky do pestrých barev. Kam je (ne)vysadit a díky čemu vyhrávají závody ve šplhu?
Obyčejné prázdné ploty, pergoly i zdi promění ve výrazné, živě zelené plochy. Ty pak v létě poskytnou příjemný stín a chládek, na podzim hrají barvami a v zimě některé druhy vnesou do jinak spící zahrady vítaný barevný prvek… Kdo? Seznamte se s oblíbenými pnoucími rostlinami. V našich končinách jsou nejčastější loubinec, břečťan, brslen Fortuneův nebo révovník. Liší se od sebe vzhledem, pěstebními nároky a třeba i mírou působení na fasádu. Jedno společné přesto mají: umí zahradě dodat výjimečný charakter.
Rychle se rozrůstající loubince (Parthenocissus), lidově zvané psí víno či přísavníky, se do Evropy dostaly už v 17. století, kdy se cíleně sázely do zámeckých a klášterních zahrad jako zelená clona i estetický doplněk. Hojné obliby dosáhly v éře romantismu, tehdejším zahradníkům a architektům se totiž líbil melancholický dojem, který živé fasády pokryté loubincem na podzim vzbuzovaly. Ze Severní Ameriky pochází přísavník pětilistý, typický pěti, výjimečně sedmi dlanitě složenými lístky. Roste velmi rychle a vzhůru šplhá díky úponkům s přísavnými destičkami (odtud i ona přezdívka), jimiž se k podkladu pevně zachytí. Na podzim se jeho listy vybarvují do sytě rudých až karmínových odstínů. Vyniká i odolností vůči mrazu, do našich klimatických podmínek se proto skvěle hodí.
Nechat pnout lze též brslen Fortuneův (Euonymus fortunei), který i v zimě zůstává zelený. U některých kultivarů se objevují panašované listy se zlatými či krémovými lemy. Brslen je oblíbený i pro schopnost snášet všelijaké podnební výkyvy a umění být multifunkční: využívá se na zpevnění svahů, k pokrytí půdy nebo právě jako popínavka. Pomaleji, zato vytrvale porůstá stěny, pergoly či ploty břečťan (Hedera), ideální je na stinná a polostinná místa. Pozor ale, aby nezarůstal okapy, spáry mezi cihlami či pod střechu. Na masivních, nepórovitých površích (kámen, cihla) bývá méně invazivní než na dřevě či popraskaném zdivu, přesto je jeho pravidelná kontrola potřebná. Parádu udělá též révovník (Ampelopsis). Není pravou vinnou révou, jde o okrasnou liánu s dekorativními listy a barevnými bobulemi. Expanduje rychle, brzy zakryje i nevzhledné prvky. A jaký je vliv popínavek na fasádu domu? Záleží na kombinaci druhu rostliny, typu fasády a jejím technickém stavu. Je-li fasáda bez prasklin a omítka se neodlupuje, rostliny dokážou zdivo ochránit před UV zářením, zmírňovat výkyvy teplot. U poškozených či křehkých zdí se mohou ale kvůli úponkům a přísavným destičkám problémy spíš horšit. Pronikáním do škvír, zadržováním vlhkosti… Snížit riziko lze tím, že se rostliny přichytávají na podpůrné mříže nebo lana, nikoli přímo na stěnu.
Článek vyšel pod původním titulkem Barevní šplhouni v časopise Marianne Venkov & styl číslo 11/2025. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.
Zdroj: článek vyšel v časopise Marianne Venkov & styl, redakčně upraveno
