Kvíz: Kdo si hraje nezlobí aneb znáte dobře pravidla dětských her?

Byly doby, kdy dětství nebylo ovlivněno telefony, tablety ani počítačovými hrami. Děti přišly ze školy, rychle splnily své domácí úkoly a další domácí povinnosti, a pak spěchaly ven na hřiště, kde se hrál bezpočet her. Pomocí jednoduchých věcí, jako byly křídy, míče, céčka, švihadla nebo obruče, dokázaly děti strávit celé dny venku a prožily odpoledne plné zábavy a pohybu. Dnes se některé z těchto her vrací do dětského světa v lehce pozměněné podobě. Pojďme si připomenout alespoň pár z těch, které jsme hrávali na hřišti u domu.

Návrat do dětství pomocí her

Cukr, káva, limonáda, čaj rum bum odstartovala hra Jedna z nejzábavnějších her, kterou jsme hráli na školním hřišti nebo doma na nádvoří. Princip byl celkem jednoduchý, hráč, který počítal, stál zády k ostatním a říkal celou herní větu, když se najednou otočil, všichni ostatní museli zůstat nehybní. Pokud se někdo pohnul, musel se vrátit na start. Cílem bylo dostat se k počítajícímu co nejblíže, aniž by vás při pohybu přistihl. Skákání přes gumu bylo neodmyslitelnou součástí dětských her na dvoře. Stačila tří až čtyř metrová guma, která se zavázala do kruhu, a tři hráči  a zábava mohla začít. Guma byla natažena mezi dvěma hráči, kteří ji drželi v různých výškách, od kotníků až po pas. Třetí hráč prováděl sérii skoků s cílem nedotknout se gumy. Pravidla určovala různé kombinace skoků, které musel hráč zvládnout, aby postoupil na vyšší úroveň.
 Jednou z nejčastějších venkovních her, kterou si možná pamatujete, byla čára. Hráči si vytyčili čáru na zemi, ke které postupně házeli mince nebo céčka. Cílem bylo dostat svůj předmět co nejblíže k čáře nebo přímo na čáru, aniž by ji přehodil. Ten, kdo hodil nejpřesněji, vyhrál. Tato hra měla i další varianty a pravidla, například hod s různými předměty nebo na různé vzdálenosti.