Od místa v IT k vůni kůže a vosku. Michal Švec o návratu k poctivému řemeslu a kouzlu ručně šitých bot

Na první pohled by to možná nikdo nečekal. Vysokoškolák z IT oboru, který měl „dobrou práci a fajn kolegy“, se rozhodne začít úplně od nuly. Michal Švec si splnil sen o vlastní dílně, kde může tvořit rukama, nejen klikat myší. „Jednoho dne mi došlo, že bych dalších třicet pět let seděl u počítače. A ta představa mi nedělala úplně dobře. Měl jsem sice dobrou práci a fajn kolegy, ale ten obor není moje srdeční záležitost,“ říká s úsměvem. Dnes místo tabulek a e-mailů řeší střihy, švy a strukturu kůže – a nelituje ani na vteřinu.

Cesta k tradici, která dýchá životem

Tradiční řemeslo, jak říká Michal, v sobě má „něco jako pramen, který vyvěrá z hloubky“. Je to návrat k přirozenosti, k rytmu, který si dnešní svět často zapomíná dopřát. Přitom jeho rozhodnutí nebylo motivováno jen rodinnou tradicí, i když ševcovina se v jeho rodině dědí už po generace. „Ano, z maminčiny strany šili oba prarodiče boty v Sázavanu, ale to jsem dětství pozoroval tak nějak zpovzdálí. Od tatínkovi rodiny máme zase příjmení. Když jsem začal přemýšlet o tom, že budu šít boty, tak to doma znělo spíše jako vtip, protože jsem měl vystudovanou vysokou školu a měl jsem dobré místo v IT. Takže i pro mě to nakonec bylo velké dobrodružné objevování, taková resuscitace této tradice,“ směje se. A přesto se k řemeslu vrátil. Díky zkušeným pražským ševcům – Lawartovi, Benu Hrubešovi nebo Mravenci – se vyučil tomu, co se jinde už jen těžko předává: trpělivosti, přesnosti a pokoře k materiálu.

Boty, které se rodí pomalu

Kdo si objedná boty od Michala Švece, musí počítat s tím, že to není záležitost na pár dní. Každý pár je originál. Od prvního měření po poslední steh. „Nejdřív se sejme otisk chodidla, změří se obvody, výška prstů, nárt i umístění kotníků. Pak přichází fáze zkušebních bot, které zákazník nosí dva až tři týdny,“ vysvětluje Michal. Až když všechno sedí do posledního milimetru, začíná finální práce. Tedy ruční šití do rámu, takzvaným sedlářským stehem. Rámová konstrukce je královská disciplína ševcoviny. „Je to vyústění řemeslných snah o dokonalou konstrukci. Všechno podstatné je spojeno šitím – žádné zkratky. Taková bota vydrží roky a dá se opakovaně opravovat,“ říká.

Kůže, která má paměť

Základem celé práce je kůže. Ne ledajaká. Nejkvalitnější teletina z evropských koželužen, někdy i exotické materiály. Michal mluví o kůži s respektem: „Je to úžasný materiál, ale nic vám neodpustí. Musíte být při práci bdělí a zároveň uvolnění. Každý krok musí plynout.“ Možná právě v tom spočívá kouzlo ručně šitých bot. V kombinaci přesnosti a klidu, který se přenáší i do výsledku.

Mohlo by se vám líbit

Designblok 2025: Začal 27. ročník odvahy, řemesel a světového designu. Nově nabízí i novou část pro děti

Každý pár má svůj příběh

Žádné dva páry bot z jeho dílny nejsou stejné. Každý zákazník přichází s jiným příběhem i představou. „Šiju boty pro lidi, kteří potřebují něco reprezentativního do práce, pro ty, co chtějí zážitek nebo dárek. Ale šil jsem i pro zákazníka, který si přál pohory z čtyřmilimetrové kůže s podšívkou z klokana,“ směje se Michal. Ačkoliv se může zdát, že ručně šitá obuv je výsadou několika málo nadšenců, zájem podle něj roste. „Lidé dnes víc chápou, že kvalitní věci mají svou cenu. Stejně jako si koupíte hodinky za desítky tisíc, dává smysl investovat i do bot, které vydrží desítky let,“ dodává.

Chřiby jako zázemí i inspirace

Jeho dílna stojí v srdci Chřibů, kraje, kde se příroda snoubí s tradicí. „Klid, lesy, čistý vzduch – to je ideální prostředí pro tvorbu. Když potřebuji vyčistit hlavu, vyrazím na louku nebo do lesa. A Slovácko se svými kroji a písněmi mi často připomene, proč mám tohle všechno rád,“ říká. Právě tady vznikají boty, které nesou nejen stopu řemeslného mistrovství, ale i ducha kraje, kde se čas nepřepočítává na minuty, ale na rytmus práce a písně.

Mohlo by se vám líbit

Po sklárně truhlárna? Lukáš Klimčák otevírá další kapitolu záchrany českého řemesla

Budoucnost s vůní historie

Michal se dívá dopředu, ale s nohama pevně v tradici. Rád by se víc ponořil do studia místní krojové tvorby a možná jednou rozšířil nabídku o obuv inspirovanou lidovými motivy. „Čím víc člověk poznává, tím víc chápe, kolik se toho ještě může naučit,“ říká s pokorou. A co radí těm, kdo uvažují o koupi bot na míru? „Pozor na firmy, které zneužívají pojmy. Boty na míru znamenají výrobu individuálních kopyt a zkušebních bot. Bez toho to prostě nejde,“ vysvětluje. Ručně šité boty nejsou jen doplněk. Jsou to společníci na cestu životem. Takové, které se přizpůsobí nohám i člověku samotnému. A právě proto má práce Michala Švece v dnešní době takový ohlas – protože spojuje poctivé řemeslo, cit a čas, který je tou nejcennější přísadou každého díla.

Zdroj: Michal Švec svecmichal.cz, autorský článek

Galerie: Celý rozhovor s Michalem Švecem najdete v galerii

16 fotek 17 fotek