Když Češi dostanou prostor ukázat, co dokážou jejich ruce, bývá to radost pohledět. A letos se ta radost rozsvítí v Lucemburku, kde bude Česká republika čestnou zemí prestižního bienále De Mains De Maîtres 2025. Je to pocta, ale hlavně krásná příležitost předvést Evropě, že české řemeslo má sílu, která se neztratí ani v záplavě moderních trendů.
Do ikonické budovy Státní banky v Lucemburku se v listopadu sjedou tvůrci z celé Evropy, ale největší pozornost se zaměří na českou scénu. Naše řemeslo stojí na tradici, ale dýchá současností, a právě to kurátorky Denisa A. Šedivá a Romana Drdová chtěly ukázat. Výběr čtyřiceti autorů uspořádaly podle přírodních materiálů, které nás provázejí od dětství. Sklo, dřevo, keramika, kov a textil. Každý materiál má vlastní svět a vlastní tempo. A když se dostane do rukou lidí, kteří s ním žijí, vznikají díla s charakterem, energií i hloubkou. Kurátorky proto zdůrazňují, že řemeslo a umění nejsou dvě oddělené planety, ale dvě strany jedné tvorby. „Vnímáme jako velkou čest, že si Lucembursko vybralo jako čestnou zemi právě Česko. A o to větší odpovědnost cítíme za představení našeho umění a řemesel. Zvolily jsme alternativní přístup. Ukazujeme bohatou českou řemeslnou tradici v kontextu současného umění a jeho zásad. Řemesla a jejich excelentní zvládnutí nejsou oddělenou disciplínou, jsou přirozenou součást tvůrčího procesu,” sdělují kurátorky.
Výběr českých autorů ukazuje, jak široké je spektrum řemesel u nás. Sklář Martin Janecký, šperkař Zdeňek Vacek, sochař Tomáš Roubal, keramik Milan Pekař, dřevař Jiří Kobr, textilní tvůrkyně Veronika Velčovská Jiroušková a Petra Gupta Valentová. A k tomu navíc práce z fondu Krásná práce, který propojuje mladé tvůrce s mistry starých dílen. Tradice tu není na piedestalu, ale v přirozeném pohybu, podobně jako řeka, která se mění, ale nikdy neztrácí svou sílu. Proto česká tvorba tak zaujala i hlavního kurátora lucemburské části Jean Marca Dimanche. Jeho slova vystihují celé bienále: „Česká scéna mě fascinovala svou rozmanitostí a hloubkou. Vidím tu výjimečné propojení technické dokonalosti a poetiky materiálu.“ Technická bravura, cit, poctivost i jemná poezie. To je kombinace, která má v Evropě váhu. „Tento výběr umělců a umělkyň vnímáme jako připomínku, že „umění rukou“ není protikladem „umění mysli“. Naopak – právě ruční práce, cit pro materiál a vědomí jeho limitů i možností, se dnes stávají cestou k opětovnému ukotvení uprostřed akcelerovaného světa. Kreativní propojení rukou a mysli navrací kontinuitu k přírodě i k nám samým. Řemeslo se tak stává mostem mezi člověkem a jeho posláním na této planetě – a právě v tomto napětí se rodí současné umění,” upřesňuje kurátorka.
Bienále letos akcentuje ekologii. A česká scénografie jde příkladem. Architekt Josef Tomšej spolu se studenty Technické univerzity v Liberci vytvořili výstavní prostor, který nevznikl z nových materiálů, ale stojí na mobiliáři slavonické řemeslné huti. Po skončení se vše vrátí zpět do výroby. Nic nepřijde nazmar. Je to jednoduchý, ale silný koncept. A zároveň krásná metafora. Řemeslo totiž není jednorázová záležitost, ale cyklus. Znalost, která se předává dál. Kurátorky proto připomínají, že ruční práce může být odpovědí na dnešní svět, který se žene kupředu až příliš rychle. Jak uvádějí: „Ruční práce, cit pro materiál a vědomí jeho limitů i možností se dnes stávají cestou k opětovnému ukotvení uprostřed akcelerovaného světa.“
Součástí projektu budou i živé ukázky a workshopy, protože některé věci musíte vidět na vlastní oči, abyste pochopili jejich podstatu. Návštěvníci se setkají s rytím skla od Moseru, s výrobou tradičních českých vánočních ozdob od Koulieru i s paličkovanou krajkou Jiřiny Rejentové. Na velvyslanectví bude navíc vystavovat malířka Iva Mrázková, jejíž tvorba doplňuje atmosféru celého projektu. Jde o setkání s živým řemeslem, které není jen krásné, ale i pravdivé. Bývalý ministr kultury Martin Baxa to vystihl přesně: „Ten, kdo vytváří objekty vlastníma rukama a kombinuje tradiční řemesla s environmentálně přívětivými postupy, spojuje uměleckou hodnotu, excelenci řemeslného provedení a jemné finesy materiálu.“ A přesně tak působí česká účast v Lucemburku.
Bienále De Mains De Maîtres patří k nejvýznamnějším evropským platformám aktuálního řemesla, po boku Loewe Craft Foundation a benátského Homo Faber. Pro české tvůrce je to otevřená brána do světa, pro českou kulturu příležitost ukázat svou sílu a pro návštěvníky možnost vidět, že ruce stále dokážou tvořit věci, které mají smysl a přesah. Lucemburk letos neuvidí jen výstavu. Uvidí české sebevědomí. Sebevědomí, které stojí na tradici, fantazii, poctivosti a výjimečném citu pro materiál. A to je něco, co si Evropa zapamatuje.
Zdroj: artscrafts.cz
79 Kč
79 Kč
84 Kč
