Réva je pro mně přísib bohům, říká moravský vinař Jiří Uherek

Jeho rodiče se seznámili na studiích v Brně, kde táta studoval IT a maminka stavařinu. Jiří už se narodil v Děčíně, kde jeho táta tehdy dostal práci. Když mu byly dva roky, rodiče se kvůli němu přestěhovali z inverzemi sužovaného severu zpátky na jih Moravy do Brna. A protože měli rádi víno, často za ním cestovali. On sám pak rád jezdil za dědou do Kroměříže a spolu vyráběli  různá ovocná vína. „Naše šípkové víno z roku 1998 ještě pořád uchovávám. Taky mě brával do zdejších arcibiskupských sklepů. Když rodina viděla, že mě víno zajímá, už jako kluka mě k Vánocům obdaříli knihou Rukověť vinaře,“ směje se mladý vinař.

Vinařská abeceda

První opravdové víno udělal Jiří v roce 2002, kdy jeho rodiče koupili v Dolních Bojanovicích první sklep, a poté odešel studovat vinařství na Mendelovu univerzitu v Lednici. „Mojí tehdejší biblí byla Handbook of Enology, tisíc stránek vinařské chemie, což byl pro mně absolutní základ.“ Když pak dostudoval a do Dolních Bojanovic se přestěhoval, musel si rozmyslet, čím se odlišit od ostatních menších vinařů. Rozhodl se pro dvě hlavní cesty, kterými se vydá. „U nás je zhruba padesát odrůd, a tak se na degustacích obvykle ochutnávají různé typy vín a různých odrůd. V zahraničních vinařstvích se během degustací koštuje jedno víno a napříč ročníky,“ říká Jiří. Od začátku proto vsadil na Vlašský ryzlink, protože je pro zdejší oblast hodně univerzální odrůdou, se kterou je možné prorazit i za hranicemi, podobně jako Rakušané s Veltlíny a Němci s Rýnským ryzlinkem. Vlašskému ryzlinku se tu daří dobře, a navíc má mnohostranné využití od tichých vín přes sekty až po slámové či ledové víno. „Taky věřím odrůdě Bojanovský ryzlink, který byl koncem 19. století známější než další zdejší původní ryzlinková odrůda Bzenecká lipka.

Dobrá volba

V druhé hlavní linii se rozhodl pro tvorbu cuvée, protože od začátku vyráběl víno pro koncové zákazníky. „Těm je snadné vysvětlit, že nejde o smíchané zbytky vín ze sklepa, ale je za nimi spousta práce, na jajímž konci jsou harmonická vína, která se v chuti a vlastnostech doplňují,“ vysvětluje vinař, mezi jehož hvězdná vína kromě Ryzlinku patří i čtveřice tzv. elementů: těžší bílé cuvée Terra neboli Země, jeho protiklad Aqua – voda, polosuché lehké, svěží a šťavnaté cuvée. Dále pak Ventus neboli vzduch, šťavnaé růžové cuvée, které se výborně pije v létě a nakonec těžké hutné červené cuvée vhodné i k archivaci nazvané Ignis – oheň. Pátým elementem je pak stejnojmenný sekt. Kamarádi občas Jiřímu říkaji, že to, že nemá vinařské předky, je pro něj částečně výhodou, protože mu do jeho nápadů nikdo nemluví. „ A to je pravda. Když se rozhodnu udělat nějaké víno, tak se do něj pustím. Nikdo mi neoponuje, že tak se to tu nikdy nedělalo. Dodnes jsem rodičům vděčný, že mě podpořili, když jsem jim před lety oznámil, že budu vinařem a že řekli: Dělej, co tě baví. A také, že byli mými prvními investory a umožnili mi, že jsem si mohl ve sklepě s výrobou vína hrát. Teď už chci roztáhnout křídla a letět dál. Rád bych v Bojanovicích postavil nové, moderní vinařství, které bych chtěl co nejdřív uvést do provozu,“ směje se JIří Uherek.

Galerie: Galerie: Vinař Jiří Uherek

12 fotek 13 fotek