S výrobu vánočních perníčků většinou spěcháme, aby se stihly dostatečně uležet a změknout. Řešením nejen pro opozdilce je dnešní recept, podle kterého jsou perníčky měkké ihned po dopečení. A jsou výborné!
Tradiční a oblíbené vánoční perníčky i všechny perníky mají prapůvod v medovém pečivu, které se s rozmanitým kořením a v různých obměnách vyrábělo už ve starověkém Egyptě a Řecku. I receptura, způsob přípravy, tvary a zdobení samotného perníku se během staletí velice proměnily. Těsto se kdysi zadělávalo s předstihem několika měsíců či dokonce let. Uleželé se pak vtlačovalo do vyřezávaných dřevěných forem vysypaných hrachovou moukou. Z nich se následně vyklopilo a pozvolně peklo v pecích. Do českých zemí se perník dostal ve 14. století a zpočátku byl kvůli drahým a málo dostupným exotickým surovinámspíše luxusní pochoutkou, vyráběnou mistry řemesla pod ochranou i dohledem perníkářských cechů. Každý pernikář měl svoji tajnou recepturu, lišící se především množstvím a poměrem koření. Jako jediné sladidlo dlouho sloužil výhradně med.
Od složitých a tajných postupů až k běžnému pečení
V 16. století byl perník nejen pochoutkou, ale i skutečným uměleckým dílem. Ozdobené perníkové formy byly často používány jako dekorace při šlechtických oslavách nebo jako hodnotné dary. V některých regionech se z perníku vytvářely i sochy a dekorace coby součásti slavnostních tradic. S pomoci dřevěných forem vznikal z perníku bezpočet tvarů. V období baroka například převažovaly náboženské motivy, na Vánoce se vyráběly figurky Panny Marie a Ježíška, ale i celé betlémy. Perníky se tvarovaly do lidských figur, kočárů, zvířat, srdcí z lásky ad. Složité zdobené formy v průběhu 19. století postupně nahradila plechová vykrajovátka. S rozvojem pekařství a cukrářství, a zejména díky dostupností koření se perník časem stal součástí běžného pečení. Dnes existuje v mnoha variantách, ovšem se směsí osvědčených druhů koření. Typická chuť tedy zůstává, ovšem výroba je velmi snadná. Perníčky, které jsou hned měkké, si můžete upéct podle receptu Jany Zatloukalové z Toprecepty.cz. „Recept, který mi poskytla kamarádka Andrea, je skutečný kuchařský poklad. Nějakým zázrakem jsou totiž tyto perníčky okamžitě měkké, s těstem se skvěle pracuje, a hlavně taky dobře chutnají,“ dodává autorka.
Smícháme všechny suché přísady v misce, přidáme ostatní ingredience a ručně zpracujeme na měkké těsto. Pokud máme kuchyňského robota, vložíme vše do mísy a zpracujeme přístrojem. Hotové těsto je měkké a poddajné, asi jako pružná plastelína. Zabalíme ho do mikrotenové fólie a necháme přes noc odležet v lednici. Troubu předehřejeme na 160 °C a plechy na pečení (budou potřeba nejméně dva) vyložíme pečicím papírem. V malé misce vidličkou rozmícháme žloutek s jednou lžící vody. Odleželé těsto vyválíme na pomoučněném vále na sílu přibližně 0,5 cm, vykrájíme tvary a narovnáme je na plech. Pečeme 8–10 minut a ihned po vytažení potíráme horké kousky na horní straně rozšlehaným žloutkem, aby dostaly pěkný lesk. Necháme je vychladnout na mřížce a teprve pak zdobíme polevou.
Marianne Talk s návrhářkou Beatou Rajskou: Co nám v oblékání nejvíc ubližuje a jak to zachránit
