Bez nich bychom byli nahraní. Opravdu. Včely nejsou jen roztomilé bzučící kuličky, které sbírají pyl. Jsou to neúnavné pracovnice, jež drží při životě celý ekosystém – včetně našich zahrad, sadů i talířů. Přitom jejich počet stále klesá. Pesticidy, ztráta přirozeného prostředí, klimatické výkyvy… Možná je tedy načase se zamyslet: co pro včely můžeme udělat my? A co za to dostaneme zpátky?
Bez včel není úroda
Včely nejsou jen producentky medu. Jsou to hlavně opylovačky. Bez nich by se vám na stromě a na zahradě neurodilo skoro nic. Jabloně, třešně, rajčata, dýně, cukety, jahody – všechny tyhle dobroty potřebují k rozmnožení pylovou výměnu. A bez opylovačů to prostě nejde. Kromě medonosných včel na tom pracují i čmeláci, samotářky a další druhy hmyzu. Jenže tenhle „tichý hmyz“ mizí. Pokud jim ale vytvoříte vhodné podmínky, přiletí vám na pomoc.
Základ je jednoduchý: pestrá, zdravá zahrada. Zapomeňte na sterilní trávník posekaný na milimetr a túje v každém rohu. Včely hledají barvu, vůni, pyl a nektar. A čím déle během roku něco kvete, tím lépe. Zasaďte květiny, které kvetou postupně od jara do podzimu. Na jaře třeba sedmikrásky, krokusy, petrklíče, ovocné stromy. V létě levanduli, sléz, měsíček, chrpu, dobromysl nebo mátu. Na podzim se hodí například třapatka nebo rozchodník. A čím více domácích, „venkovských“ druhů, tím líp – naše včely je znají a umí si s nimi poradit.
Kromě květin můžete vysít i louku. Ne celou zahradu, klidně nechte bez zásahu růst jen roh. Právě tam najdou útočiště nejen včely, ale i jiný užitečný hmyz. A pokud chcete opravdu pomáhat, vynechte chemii. Žádné postřiky na mšice, žádné herbicidy. Včely jsou citlivé, a co pomůže proti škůdci, může zabít i je.
Včely se potřebují i napít. Zkuste jim na zahradě vytvořit mělkou misku s vodou, do které dáte pár kamínků nebo dřívek, aby si měly kde sednout, jinak se utopí. Hodí se i jezírko, sud s vodou nebo starý květináč – cokoliv, co není úplně suché. Nabídněte jim i místo na hnízdění. Můžete koupit nebo vyrobit hmyzí hotel, ale někdy postačí i obyčejný starý špalek s vyvrtanými dírkami, hromádka větviček nebo kousek neošetřeného dřeva. Samotářské druhy včel vděčně přijmou i starý květináč postavený dnem vzhůru, nebo duté stonky. A hlavně, neděste se, že vás poštípou. Samotářky nejsou agresivní.
Doporučujeme
reklama
Co za to? Med, úroda i živá zahrada
Pomáháte včelám, ale ony vám to vrátí. Budete mít víc ovoce, plnější záhony, zdravější přírodu kolem sebe. A možná i víc radosti – protože když jednou sednete na lavičku s kafem a kolem vás to začne bzučet, dojde vám, že tohle je ta správná rovnováha. Zahrada, která žije, dýchá a vzkvétá. A pokud máte v okolí včelaře, možná se vám za vaši péči odmění i skleničkou poctivého medu. Takového, který vznikl díky tomu, že jste se rozhodli nekosit, nestříkat a trochu zahradu rozkvést.
