Každý podzim stejný scénář. Zlaté listí padá, hrábě čekají opřené o plot a vy váháte, jestli se do práce pustit, nebo nechat listí, ať si dělá, co chce. Pravda je, že někdy mu je lepší dát prostor. Ale jindy zase musíte zakročit, jinak se jaro promění v bahnitý zápas o přežití trávníku.
Podzimní listí umí vyvolat překvapivě vášnivé debaty. Jedni tvrdí, že pořádný zahrádkář hrabe, jiní že moudrý zahrádkář nechává listí, kde spadne. A oba tábory mají svůj díl pravdy. Protože listí je trochu jako oheň. Dobrý sluha, ale špatný pán.
Začněme tam, kde listí škodí nejvíc. Na trávníku. Pokud máte trávu hustou a pěstěnou, vrstva listí ji udusí. Zadržuje pod sebou vlhkost a brání přístupu vzduchu i světla. Výsledek? Nevzhledné žluté fleky, mechy a na jaře smutný pohled na to, co bývalo vaší chloubou. Řešení je jednoduché. Buď vezměte hrábě, nebo (ještě lépe) sekačku s košem. Posbírá listí a zároveň ho naseká nadrobno. Jemné částečky se pak mezi stébla trávy zapracují jako přírodní hnojivo. Dva v jednom, čistý trávník a přirozená výživa.
Listí z trávníku rozhodně nepatří do popelnice. Je to poklad pro zahradu. Můžete ho přimíchat do kompostu, kde slouží jako takzvaná „hnědá složka“. Vyrovná vlhkost a pomáhá správnému rozkladu. Ale byla by škoda ho nevyužít chytřeji. Na podzim, když už záhony odpočívají, se listí hodí jako mulč. Rozhoďte ho v tenké vrstvě mezi trvalky nebo na záhony, které čekají na jaro. Chrání půdu před promrznutím, zadržuje vláhu, a navíc vytváří útočiště pro ježky a hmyz. Do příští sezóny se většina listí rozloží a obohatí zem o humus. Jen pozor na listy z ořešáku – ty obsahují látky, které brzdí růst rostlin. V malém množství nevadí, ale nehodí se k mulčování ani do kompostu.
Pokud máte větší zahradu a listí víc, vyplatí se založit vlastní listovku. Stačí vybrat klidný kout, ohraničit ho dřevěnými prkny nebo pletivem a nasypat dovnitř čisté listí (nejlépe z javorů, bříz nebo líp). Občas ho prohoďte vidlemi, ať se provzdušní. Za rok až dva se z něj stane jemná, černá, voňavá hmota – přírodní poklad, který nahradí rašelinu i drahé substráty. Výborně se hodí k přesazování, zlepšuje strukturu půdy a dodává jí lehkost.
Na první pohled by se zdálo, že pod ovocnými stromy listí nevadí. Jenže pozor! Pokud jsou vaše jabloně nebo hrušně napadené strupovitostí či jinou chorobou, v listech mohou přezimovat spory hub a na jaře znovu napadnout strom. V takovém případě listí raději shrabejte a odneste pryč. Můžete ho spálit, nebo odvézt na obecní kompostárnu. A na jaře strom preventivně postříkejte, aby se choroby nevrátily.
Zahrada nemusí být jako z katalogu. Nechte v jednom koutě listí ležet tak, jak spadlo. Uděláte tím radost ježkům, čmelákům i spoustě drobných tvorů, kteří se přes zimu potřebují schovat. Takový „divoký koutek“ je nejen prospěšný, ale i krásný. Připomíná, že příroda si umí poradit sama, když jí dáme šanci. Listí není nepřítel, ale součást přírodního koloběhu. Někde ho je potřeba uklidit, jinde se bez něj země cítí lépe. Když si dopřejete chvíli klidu a budete ho vnímat jako dar, zjistíte, že i obyčejné hrabání může být meditací: rytmické šustění, chladný vzduch a vůně podzimu, která vás obklopí. Protože zahrada, která dýchá spolu s vámi, nepotřebuje dokonalost, ale pozornost.
Zdroj: nkz.cz, irozhlas.cz
79 Kč
79 Kč
84 Kč
