Pěstování rajčat není žádná věda. Ale zároveň to není úplně bez práce. Rajče je rozmazlená rostlina, která miluje slunce, prostor a stálý rytmus. Pokud mu tohle nedopřejete, může vás potrestat. Třeba tím, že plody začnou hnít dřív, než vůbec stihnou zrát. A to zamrzí. Na co si dát pozor, aby vám z úrody nezůstala jen zelená kaše na kompostu?
Rajčata jsou letní klasika – šťavnatá, sladká, ideální do salátu i na chleba. Vypěstovat si vlastní je radost, ale jen do chvíle, než zjistíte, že vám půlka plodů uhnívá ještě na stonku. Někdy se na to přijde pozdě, jindy člověk dlouze dumá, co vlastně udělal špatně. Pravda je, že i malá chyba v zálivce, výživě nebo péči může s rajčaty pořádně zamávat. Zvlášť pokud to všechno vypadalo tak nadějně. Pojďme se podívat na sedm nejčastějších přešlapů, které vedou k tomu, že místo červených kuliček sklízíte předčasně zkažené zbytky.
Jedna z nejčastějších chyb vůbec. Rajče sice vodu miluje, ale ne v přebytku. Pokud ho zaléváte denně a pořádně „poctivě“, kořeny se začnou dusit, listy žloutnou a plody brzy ztrácejí pevnost. Ve vlhkém prostředí se navíc daří plísním a hnilobám. Ideální je zalévat méně často, ale důkladně. A až tehdy, kdy je půda opravdu suchá.
2. Rajče utopené v dešti
Déšť jako takový nevadí. Ale dlouhé a vlhké počasí bez možnosti oschnutí listů a plodů je rajčatová pohroma. Zejména u odrůd s tenkou slupkou může vést k praskání, hnilobě i šíření chorob. Skleník s větráním, přístřešek nebo pěstování v kyblících pod střechou jsou rozumnou obranou.
3. Nedostatek vápníku aneb známá černá hniloba
Poznáte ji snadno. Plody zezdola hnědnou, měknou a vypadají jako pohmožděné. Nejde o klasickou plíseň, ale o tzv. fysiologickou hnilobu způsobenou nedostatkem vápníku. Vápník přitom nemusí chybět v půdě. Často se jen špatně vstřebává kvůli nerovnoměrné zálivce. Pomáhá kvalitní hnojivo, vyvážený režim zalévání a mulč, který udrží stabilní vlhkost.
4. Příliš dusíku: listy rostou, plody mizí
Znáte to: krásné, sytě zelené rostliny, silné stonky, ale rajčata nikde. Anebo nasadí, ale místo zrání začnou hnít. Proč? Přehnojení dusíkem. Rajče pak „jede na list“ a plody jsou vodnaté a náchylné k chorobám. Hnojte s mírou a sáhněte po hnojivu s vyváženým poměrem dusíku, fosforu a draslíku.
5. Málo světla, moc stínu
Rajče miluje slunce. A to pořádně. Pokud ho pěstujete v koutě zahrady, kam se slunce podívá jen ráno, nebo ho obklopují vysoké rostliny, plody neuzrají a spíš začnou zahnívat. Minimálně šest hodin přímého slunce denně je naprostý základ.
Nechat rajče růst „na divoko“ může znít jako přírodní přístup, ale je to recept na problémy. Přehoustlé rostliny špatně větrají, světlo se nedostane k plodům, voda se drží v listech a houby mají pré. Vylamujte zálistky, udržujte 1–2 hlavní výhony a nezapomeňte na vzdušnost keře.
Doporučujeme
reklama
7. Příliš velké naděje
A poslední chyba? Očekávat zázrak tam, kde nebyl čas na péči. Rajče potřebuje víc než jen zasadit a zalít. Chce průběžnou pozornost. Kontrolu listů, zálivku, občasnou podporu v podobě výživy a hlavně dostatek prostoru. Není to brambora, kterou zahrabete a sklízíte. Když mu dáte, co chce, odmění vás. Jinak vás nechá na suchu. Doslova.
Marianne Talk s aditkoložkou Monikou Plocovou: Závislost nemusí začít jen alkoholem, ale třeba i opalovaním
