Znáte ten zvláštní pocit, kdy se obloha zatáhne, vzduch se najednou nepřirozeně ztiší a všude kolem je napětí, jako by sama příroda zadržela dech? Zní jako zápletka filmu, ale děje se to i u nás. Pokud žijete na venkově, nejspíš už jste to někdy zažili. A možná jste tehdy zahlédli něco, co vypadalo jako šlahoun visící z mraku. Zjistěte, co přesně je tromba a kdy se máte začít bát.
Co to vlastně je, ta tromba?
Tromba je odborný název pro jev, který připomíná malý trychtýř nebo rotující chobot sahající z oblačnosti směrem k zemi. Někdy působí klidně, jindy hrozivě. Ale vždycky přitahuje pohledy všech kolem. Většinou se tvoří pod kumulonimbem, tedy mohutným bouřkovým mrakem. Vypadá jako tornádo, ale ve skutečnosti se do něj převtělí jen někdy. Rozdíl? Tromba se dotýká země jen někdy. Když se jí to povede, tedy když spojí oblohu se zemí, mluvíme už skutečně o tornádu. Pokud se chobot jen vznáší ve vzduchu, jde stále o trombu.
Tromba vzniká při silné nestabilitě v atmosféře, obvykle během teplých měsíců. Takže nejčastěji v květnu až srpnu. Na rozdíl od klasického tornáda se často formuje mimo srážkovou oblast nebo na jejím okraji, kde vzniká menší vír. Když se podmínky sejdou, začne se z něj tvořit rotující sloupec. U nás v Česku jsou tromby poměrně časté, hlavně na rovinách nebo ve zvlněné krajině. Ale protože se většinou rychle rozpadnou nebo se k zemi ani nedostanou, málokdo o nich ví víc než to, že „se tam v dálce něco zvláštního mihlo“.
Může být tromba nebezpečná?
Krátká odpověď: ano, ale většinou není. Většina tromb u nás má jen krátké trvání a malý výkon. Pokud se ale přemění v tornádo, může napáchat pořádnou škodu. To už víme od bouřek v posledních letech, třeba z jihomoravských obcí. Proto se vyplatí trombu nepodceňovat. Když ji zahlédnete, raději se schovejte. Někdy se totiž chobot nenápadně dotkne země, aniž si toho člověk všimne, a pak už je pozdě.
Doporučujeme
reklama
Tromba jako podívaná i varování
Kromě meteorologů a fotografů mají tromby rádi i pozorovatelé přírody a lidé, kteří se zajímají o atmosférické jevy. Jsou totiž fascinující. Na pomezí mezi krásou a nebezpečím, stejně jako mnoho jiných projevů divoké přírody. Na venkově se často stává, že lidé trombu zahlédnou při práci na poli nebo z oken chalupy, ale málokdy vědí, co vlastně viděli. A přitom se nejedná o nic výjimečného. Jen to není jev, který bychom běžně spojovali s Českou republikou – což je škoda.
Marianne Talk s aditkoložkou Monikou Plocovou: Závislost nemusí začít jen alkoholem, ale třeba i opalovaním
