Tréninkem člověk sílí, a matky zvláště!

Vyprala jsem pračku bílého prádla a celá nadšená z toho, že tak krásně svítí podzimní slunce, jsem vyrazila na balkon věšet. Píseň mi zmrzla na rtech rovnou mezi dveřmi. Bylo to jako z Hitchcocka! Beruščí nálet, rojení… No prostě prťavé kousavé potvory úplně všude! Kolem balkonu se utvořil neprostupný roj a já řešila velké dilema. Potlačit záchvat paniky a pověsit, nebo vyměknout a nechat se mokrým prádlem plácat po obličeji při každé návštěvě koupelny? Silná žena ve mně zvítězila a já, obklopena hmyzem, milé prádlo pověsila. Uf. Počechraná vlastní odvahou a s adrenalinem ve značně nadlimitní hladině jsem usedla k pracovním inzerátům. Dcera je ve školce, synek po obědě dvě hodiny spí, tak proč nepracovat z domu!

Utěšovala mě i lékárnice

Inzerát jsem našla, napsala úderný a vtipný e-mail a vyrazila vařit. Obratem mi volala paní inzerentka, slovo dalo slovo a oběd jsem vařila víc než rozjuchaně. Studená sprcha následovala. Dcerku jsem ze školky vyzvedávala s očima jako králík a začala panikařit, že má moje malá holčička zánět spojivek. Měla. Vyfasovala antibiotické kapky do očí, nosu, oční mast a sirup na kašel. V lékárně jsem asi byla tak v posledním tažení, že mě paní lékárnice hladila po ruce a do kabelky tajně nasypala obrovskou dávkou probiotik pro dítě, smrtelně ohrožené infekcemi.

Stávkovalo zdraví, syn i počítač

Paráda. Stalo se očekávané, za dva dny byla dcerka jako rybka, já měla tuberácký kašel, syn červené oči a manžel horečku. Já potají upíjela dceřin sirup, syn se litoval, dcera se nudila a manžel odjel na týden mimo město hrát a nahrávat desku. A začaly chodit první pracovní úkoly.

Já se celý týden potácela mezi vlastním zánětem průdušek, nemocnými dětmi a nepořádkem, který produkovaly, a noční prací. A korunu tomu nasadil syn, který se rozhodl, že přestane v noci spát, protože si někdy nutně musí vykompenzovat společný čas matkou, o který ho dočasně neškolková Pidi obrala. Nefungující internet a stávkující počítač jsou už jen sladkou třešinkou na dortu.

Držím pohromadě

Po týdnu dcera nastoupila zpět do vzdělávacího procesu, synek se uklidnil, můj kašel se omezuje jen na noční záchvaty, manžel vyfasoval antibiotika a zakoupil vadné PC komponenty. Tak uvidíme, co se stane příště. Ale utěšuje mě, že jsem se ještě úplně nezbláznila a zatím držím pohromadě. Tréninkem prostě člověk sílí, a matky zvláště!