Když se podíváte na Instagram, máte pocit, že jsou všichni plní energie, motivace a že nikdo nemá žádný špatný den. Věřte ale, že ačkoli se lidé na sociálních sítích tváří jako ztělesněním disciplíny a píle, realita je úplně jinde. Špatné dny máme všichni, jde jen o to, jak si s nimi poradíme. Jak bojovat se ztrátou motivace?
Hned na začátek je dobré si říct, že motivace je především jeden velký mýtus. Nikdo, kdo konzistentně cvičí a dosahuje svých cílů, nespoléhá pouze a jen na nestálou motivaci. Je to totiž tak pomíjivá záležitost, že kdyby to záviselo jen na ní, nikdo by nikdy nic nezvládl a nedotáhl do konce. Impulsy k činnosti mohou být externí, interní, ale stejně nikdy nebudou tím, co vás zachrání, když se vám nebude chtít nic dělat. Protože pokud chcete nějakou činnost vykonávat pravidelně, spoléhat na motivaci je velmi špatný nápad. Ta totiž přichází a odchází tak nečekaně, že byste nakonec do posilovny zašla tak dvakrát do měsíce. A možná ani to ne.
Představte si to na jiných činnostech, které musíte vykonávat každý den. Pracovat musíte, i když je motivace v nedohlednu. Jiné to není ani s cvičením a dalšími fyzickými aktivitami. Pro překonání pocitu, že se vám nechce, je nejlepší si cestu k dané činnosti maximálně usnadnit. Eliminujte jakoukoliv rozhodující paralýzu a cvičení si napevno zapište do kalendáře či diáře. A těmto plánům přiřaďte stejnou důležitost, jako třeba pracovním schůzkám a plánům s kamarádkami.
Mnohem cennější je stanovit si jasné cíle a narýsovat si cestu, která vás k nim dovede. Při stanovování finální destinace na sebe ale nebuďte příliš přísná. Pokud před vámi bude zdánlivě nedosažitelná meta, bude pro vás mnohem těžší se odhodlat k malým krokům, které budou prostě působit jako nepodstatná kapka v moři. Řekněte si proto třeba, že chcete mít více svalů, než máte nyní, ale nepředstavujte si žádné obrovské a nerealistické změny. Pak bude každý posun úspěchem. Nebudete se totiž srovnávat s nereálným ideálem, ale pouze sama se sebou dříve a nyní. A věřte, že to je jediné rozumné srovnání, kterému se můžete vystavit. Pokud dáte slib sama sobě a potom ho budete dodržovat, dostaví se dobrý pocit, který je nesmírně důležitý. To, že nebudete samu sebe neustále obelhávat, je skvělá cesta k opravdu pevnému a trvalému sebevědomí. A to je mnohem cennější než jen pouhá motivace.
Důležité je také nepropadat pesimismu hned, jakmile jeden trénink vynecháte, zrušíte nebo ho trochu odfláknete. Jeden špatný týden vás rozhodně nevrátí na začátek cesty. Připomínejte si, že ať už se stane cokoliv, rozhodně nebudete začínat zase na nule. Vaše tělo si cvičení bude pamatovat a na předchozí režim zase snadno najede. Navíc naše těla nejsou stroje a nemohou fungovat jako hodinky. Je přirozené, že jednou za čas nebudete mít sílu, chuť a třeba ani čas na cvičení. Důležitý je i odpočinek a občasné pauzy. I ty mohou paradoxně přispět na cestě k vašemu vysněnému tělu.
Nezapomínejte proto na to, že psychické nastavení je půl úspěchu a kromě pravidelného tréninku je potřeba dát tělu také prostor na to, aby se zase zregenerovalo. A nevzdávejte to ani v dny, kdy sedíte celý den u televize a jíte čokoládu. Pokud se vám chce, dejte si odpočinkový den. I to je v pořádku. Večerní trénink nebo procházka ale dokáží i ze zdánlivě neproduktivního dne udělat dobrý a úspěšný. Takže i když jste se z gauče zvedla až ve dvě hodiny odpoledne, rozhodně to neznamená, že zbytek dne už nemá smysl nic nového začínat. Běžte využít každou hodinu, kterou máte k dispozici. Nic není ztraceno.
autorský text, healthline.com
