Ranní rituál: Vstávat a (pomalu) cvičit

Znáte to, všichni víme, že by se mělo cvičit, ale ono pořád ne a ne začít. Zájem by byl, ale co, jak, kde? Pokud už jste našli to ‚své‘ cvičení, tak hurá, ale pokud ještě ne a potřebujete se ‚nastavit‘ každý den tak, abyste nechodili z práce ‚zmačkanější‘ než do práce, čtěte dál… Tomuto rannímu rituálu byste mohli přijít na chuť!

Kristýna Mazánková | 5. 03. 2015

První pohyb po probuzení? Asi se shodneme, že je to několikanásobné vytípávání budíku. To bychom měli. Co dál? Po ránu nejsem kdovíjaká čiperka, takže co se sebou, aniž bych po jednom protažení ztratila chuť do dalšího? Na každého funguje něco jiného, mě baví kombinovat prvky z pohybového konceptu Spiraldynamik a Vnímej své tělo. Nic násilného a lenošivé typy u toho budou vrnět blahem.

1. Takže: budík vyřvává, vám se ho povede na x-tý pokus vypnout, probudíte se a promnete oči. Začněte rovnou v posteli (pro odvážnější povahy doporučuji ulehnout na zem na karimatku, kterou si můžete připravit před spaním).

IMG_7583-3

2. Pro probuzení páteře začnu jednoduchým propružováním. Pokrčím si nohy, napřímím hlavu a pánev a pomalu mírně zakláním hlavu, zároveň stáčím pánev dopředu. Poté jdu uvolněně do napřímení – pánev, páteř, hlava tvoří jednu osu. Plotýnky vám před celodenním sezení poděkují. Přecházím na pánev – pohybuji sedacími kostmi směrem k patám hezky na střídačku, opět v napřímení. Přejdu do kolébky a následné osmičky. To samé provedu s hlavou. V napřímení (hlava stoupá vzhůru) ukláním hlavu na stranu a poté provádím osmičku.

IMG_7605-3

3. Sednu si (hodně) pomalu na kraj postele a zaroluji páteř až k pupíku, prodýchám. Rychle ustelu, abych kromě sebe protáhla i zmačkané peřiny, a konečně stojím na vlastních. Roluji celou páteř až dolů s pokrčenýma nohama – cítím krásných osm hodin nočního ‚nepohybu‘… Dejte si to vícekrát, a pokud nezapomenete na hluboké pomalé dýchání, zaručí to komplexní protažení.

IMG_7642-2