Máme pro vás trojici unikátních míst, kam se vyplatí vyrazit na výlet, aniž byste se museli proplétat davy turistů. Je tu navíc krásně nejen v hlavní sezóně, ale nezaměnitelné kouzlo mají tyto přírodní i technické památky také na podzim a v zimě.
Blíží se zimní sezóna, kdy všichni vyrážejí do hor. Ve směru na Krkonoše si užijete o víkendu jednu zácpu za druhou, chybí místo k parkování nejen přímo u lyžařských areálů a výlety do přírody postrádají tu pravou romantiku, neboť se na turistických cestách budete míjet s davy dalších výletníků. Proto jsme pro vás vybrali trojici alternativních míst, která jsou možná ještě zajímavější než klasické krkonošské turistické cíle a vybere si z nich každý. Máme něco pro milovníky architektury, divoké přírody i tajuplných legend a pověstí.
Nedaleko Dvora Králové nad Labem, v podkrkonošských lesích, se ukrývá monumentální stavba, kterou jako by sem někdo přičaroval z pohádky. Jde o nejkrásnější českou přehradu s poetickým jménem Les Království. Stavba této technické památky na Labi začala už v roce 1910. Přerušila ji však první světová válka, takže byla dokončena až v roce 1920. Její architekti se inspirovali romantismem a gotikou, tudíž místo betonového kvádru, na jaký jsme u přehrad zvyklí, tady uvidíte brány s ozdobnými věžičkami, kamenné oblouky a malebný domek hrázného s hrázděným zdivem, věží a cimbuřím, který připomíná malý hrad. Uvnitř je od roku 2019 expozice o historii i současnosti tohoto vodního díla. Otevřena je sice jen v hlavní sezoně od června do září, přesto se sem návštěva vyplatí i na podzim a v zimě, kdy je atmosféra na přehradě a v jejím okolí zahaleném mlhou, případně pod sněhovou peřinou, snad ještě pohádkovější.
Sopka s pokladem a netopýry
Dalším zajímavým cílem, který turisté zatím masově neobjevili, je Hřídelecká hůra nedaleko Lázní Bělohrad. Na první pohled může vypadat jako celkem nenápadný kopec, ale skrývá nečekaná tajemství. V mladších třetihorách tu bývala aktivní sopka a až do roku 1926 se tady těžil čedič. Díky tomu tu vznikly různé průrvy a jeskyně a dnes jde o významné naleziště minerálů. Na své si přijdou i milovníci zvířat. Ve skalních dutinách můžete narazit na odpočívající netopýry, neboť jde o jejich oblíbené zimoviště, na jaře tu pak hnízdí poštolka obecná a rehek domácí. Vzhledem k tomu, že tady vždy lidé nacházeli blýskavé „kamínky“, zejména medově žlutý či bílý aragonit, tradovalo se, že v nitru bývalé sopky se skrývá poklad. Už v roce 1980 byla Hřídelecká hůra prohlášena za zvláště chráněné území a dnes je přírodní památkou. Ukázky minerálů, které zde byly nalezeny, jsou k vidění v Národním muzeu v Praze a také v nedaleké novopacké klenotnici.
Divočejší a dramatičtější „dvojče“ turisty přeplněných Adršpašských skal jsou mnohem méně navštěvované Broumovské stěny mezi Broumovem a Policí nad Metují. A přitom mají opravdu co nabídnout. Při jejich poznávání narazíte na hluboké rokle, skalní hřiby i několik vyhlídek. Najdou se tu i místa opředená pověstmi a legendami. Tradovalo se, že v nepřístupných skalních bludištích zvaných Kovářova rokle se ukrývají loupežníci. Když půjdete úzkou skalní rozsedlinou zvanou Hluboká cesta, poznáte, proč se tu lidé báli. Stěny se nad výletníky uzavírají a světlo sem proniká jen v úzkých pruzích. Na vrcholu Hvězda pak čeká překvapení pro milovníky historie – barokní kaple Panny Marie Sněžné podle plánů slavného Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V období Vánoc nebo tichých zimních nocí se prý nad hřebenem objevuje jasná bílá hvězda, která ukazuje pocestným cestu ke kapli, přičemž místní věří, že jde o tiché znamení samotné Panny Marie Sněžné. Tak tady máte ještě o jeden důvod víc, proč sem vyrazit právě v zimě. Poblíž kaple je pak slavná dřevěná turistická chata postavená ve švýcarském stylu roku 1856. Momentálně si tu ale kávu nedáte, je bohužel uzavřena. Při vašem putování byste neměli vynechat ani jednu z nejkrásnějších vyhlídek Broumovských stěn, a to Skalní divadlo, odkud je vidět celá Broumovská kotlina jako na dlani.
