Anti-age manuál aneb 6 kroků k dlouhému životu

1. Sezení je jako kouření

Jak často v práci sedíte? Zkuste se nad tím zamyslet a nepodvádějte. Ze sezení se stal nešvar, který odborníci stále častěji připodobňují ke kouření. Proč je tak nezdravé? Na sezení nejsme stavěni, může nám způsobit trombózu. Krevní sraženina nejčastěji vzniká v žilách na nohou a je obvykle způsobena právě nedostatkem pohybu. Řešení? Nainstalujte si na mobil chytrou aplikaci, která vám připomene, že se máte na chvilku zvednout od stolu.

2. Čištění zubů má vliv na délku života

Návštěva dentální hygienistky a stále stejná otravná otázka: „Čistíte si pravidelně zuby také mezizubním kartáčkem?“ V pořadu BBC nedávno přirovnal lékař Sanjay Gupta zuby k oknu do nitra našeho zdraví. Důvod? Jakmile se vám jednou vytvoří zánět dásní, dá se předpokládat, že se zdaleka nejedná o jediný zánět, který se ve vašem těle nachází. A záněty jsou nebezpečné, bývají častým předpokladem vzniku srdečních chorob. Slibujeme, že si budeme čistit zuby mezizubním kartáčkem jako o život! 

3. Smích prodlužuje život

Smějte se, i když zrovna není čemu. Dokonce i falešným smíchem si zajistíte kvalitnější život, tělo ho totiž od toho pravého nerozezná. Smích snižuje hladinu stresových hormonů, posiluje imunitní systém a omezuje riziko srdečních onemocnění. Pokud tedy ještě nemáte plán na dnešní večer, určitě si pusťte nějakou dobrou komedii.  Děláte to pro zdraví!

4. Zelené zdraví a dlouhověkost

Obklopte se zelenou, jak jen to jde. Když kolem sebe budete mít živou zeleň, snížíte tím riziko depresí a úzkosti. Taky si naordinujte pravidelné procházky do místního parku nebo lesa. Pracovní povinnosti nebo chod domácnosti na vás dozajista chvilku počkají.

5. Každodenní maličkosti

Norové, Švédi a Dánové si denní světlo a teplo moc neužijí, radostnější způsob života si proto dopřávají pomocí hygge, lagomu či fiky. Krásu hledají v každodennosti, a tak zapalují svíčky, choulí se do dek a vypínají mobily. Vezměme si z nich příklad a hledejte štěstí v maličkostech.

6. Sbohem, srdeční choroby

Podle statistik ČSÚ se za posledních devět let moc nezměnilo, srdeční choroby nás Čechy stále ničí. V roce 2009 zemřelo na onemocnění  srdce 31,3 % obyvatel, v roce 2014 to bylo 33,3 % a v roce 2018 se procenta držela na 32,3 %. Zkuste smutným číslům předejít a změňte životní styl. Jak začít? Z jídelníčku vyřaďte energetické nápoje plné kofeinu a stimulantů a omezte maso. Raději se nalaďte na středomořský způsob stravování.  Jeho základem jsou čerstvé lokální ovoce a zelenina, obiloviny, luštěniny, kvalitní olivový olej, mléčné výrobky a jen velmi omezené množství masa.

Článek byl publikován v Marianne 1/20.