Exkluzivní rozhovor: Cílevědomá Dua Lipa

V jakém okamžiku svého života jste si uvědomila, že byste chtěla být zpěvačkou? 

Když jsem chodila na základku, kdosi se mě zeptal: „Čím bys chtěla být, až vyrosteš?“ Já okamžitě odpověděla, že zpěvačkou. V tu chvíli jsem ani netušila, že to je skutečné zaměstnání a že se dá dosáhnout toho, abych si mohla muzikou vydělávat. Hudba v Kosovu je hodně odlišná a já ji chtěla dělat ve světovém měřítku. Ale tu vášeň jsem asi v sobě měla vždy, jenom jsem na ní pracovala a šla si za tím. A vlastně za tím jdu pořád. 

Jak vás při dosahování snu podporovala rodina?  

Oba rodiče mě hodně povzbuzovali. Chtěla jsem do divadelní školy a oni museli hodně těžce pracovat, abych tam mohla o sobotách chodit. To oni mi dali příležitost. 

Jakou máte první vzpomínku z koncertu? 

Nikdy nezapomenu na první koncert, který jsem navštívila. Zrovna jsem se přestěhovala do Kosova a koncert se konal v hlavním městě, v Prištině. Byli to rappeři Method Man a Redman a jednalo se o mé první seznámení s hip hopem. Já sama jejich hudbu neznala, začala jsem je poslouchat těsně před koncertem, protože všichni moji kamarádi chtěli jít. Taky jsem si hodně oblíbila Wu-Tang Clan, a tím pádem i samotný hip hop. Tahle chvíle pro mě byla zásadní, hodně ovlivnila můj život.

Jakou svou povahovou vlastnost si stále chcete zachovat, světovému úspěchu navzdory?

Opravdovost. Vědomí, kdo jsem a čemu věřím. Nikdy jsem nedělala kompromisy ve věcech, které doopravdy vystihují mou podstatu. Mám jasnou představu o tom, jak vnímám samu sebe a co bych chtěla v rámci své kariéry dělat. Díky tomu jsem schopná činit určitá rozhodnutí bez výčitek. I když se pořád učím. Vím, co je pro mě v určité fázi mého života dobré, a co ne.

Co vás inspiruje na lidech, kteří vám jsou blízcí?

Soucit. Laskavost. Schopnost ponechat si silnou mysl i trpělivost a síla dávat najevo lásku, i když věci nejdou podle plánu. Bez těchto vlastností neexistuje pro společnost ani kulturu naděje. Vždycky je hezké vidět, že se k sobě lidé chovají jako k rovným a s láskou. 

Jaké chvíle vás inspirují k tvorbě?

Ráda píšu o věcech, které znám. Nejsnazší je samozřejmě psát o osobních vztazích, pokud se zrovna neděje něco divného. Protože o tom se zase moc dobře nepíše. Ale baví mě to a snažím se být upřímná. Navíc je to ta nejlevnější terapie!

Vnímáte samu sebe jako umělkyni, nebo hudebnici?

Do určité míry jsem obojí. Jsem umělkyně, protože dávám na papír svoje myšlenky a snažím se je předat světu. A tvorba hudby je mojí vášní, takže jsem zároveň i hudebnice.

Co pro ženu v roce 2019 znamená být svobodná?

Být svobodnou ženou v roce 2019 už je úplnou samozřejmostí. Žijeme podle vlastních pravidel. 

Nedávno jste se stala tváří vůně Libre od YSL. Čím je kampaň k vůni tak výjimečná?

Myslím, že ukazuje krásu a sílu hned několika způsoby. Od záběrů, co vidíme ve videu, přes sdělení, které chce předat, až po šaty, jež mám na sobě. Všechno je to velmi jednoduché, elegantní a silné zároveň.

Slavné logo od umělce Adolpha Mourona Cassandra je na lahvičce vůně Libre otočené, zatímco samotná vůně stojí na klasickém květinovém základu, jež dotváří mužnější levandulová nota. Vůně si vyloženě hraje s kontrasty a porušuje pravidla. Co na to říkáte?

Yves Saint Laurent měl rád určitou fluiditu a nerad lidi škatulkoval, což je dnes podle mě ještě důležitější než kdy dříve. Vy nosíte vůni, ne ona vás. Líbí se mi ten kontrast mezi lehčí ženskou vůní a levandulí, která se obvykle používá v pánských vůních. Jde podle mě o velmi cool způsob, jak porušit pravidla a zároveň si ponechat klasický charakter. 

Co vám řekla maminka, když se dozvěděla, že jste se stala tváří Libre? 

Byla nadšená, vlastně celá moje rodina byla nadšená! Řekla jsem to rodičům i svým mladším sourozencům. Budu se možná opakovat, ale je to neskutečně cool. Jde o nové dobrodružství a je to zase něco jiného, než co jsem dělala doteď.

Rozhovor byl publikován v Marianne 10/19.