Napravte kosmetickou chybu z devadesátek: Nechte si transplantovat obočí, musíte ho ale stříhat jako vlasy, říká lékař Tomáš Herma

Po plném, přirozeném obočí touží dnes téměř každá žena a není se čemu divit. Takový tvar je dnes symbolem mladistvého a atraktivního vzhledu. Jenže ještě před několika lety bylo všechno jinak. Módní diktát tenkých linek vedl k nadměrnému vytrhávání – a u řady žen se chloupky už nikdy nevrátily. Naštěstí je možné tuto chybu napravit a obočí transplantovat. „Dělá se to přenosem vlastních vlasových folikulů z oblasti zátylku, kde rostou jemné vlasy, do oblasti obočí. Nejčastěji používáme techniku FUE, tedy odběr jednotlivých folikulárních jednotek,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Herma z Perfect Clinic.

Proč obočí přestane růst?

„Nadměrné vytrhávání může vést k trvalému poškození folikulů. Zvlášť pokud se opakovalo roky. U části lidí se folikuly obnoví, u části se časem zmenší nebo zaniknou,“ vysvětluje lékař. Příčin ztráty obočí je ale víc. Patří mezi ně hormonální změny, poruchy štítné žlázy, anémie a nedostatek železa, chronické dermatitidy, jizvy, některé léky nebo dlouhodobý stres. Že transplantace dává smysl, poznáte tak, že prořídnutí obočí je stabilní a dlouhodobé – typicky mnoho měsíců až roky – a ani po řešení příčiny se stav nelepší. Důležité je vyloučit aktivní kožní onemocnění či systémové příčiny. „Pomoci může dermatoskopie nebo krevní testy. Pokud je příčina aktivní, transplantace se obvykle odkládá,“ říká odborník.

Pro koho je transplantace obočí vhodná?

Transplantace obočí není rychlá kosmetická úprava bez závazků. „Ideální kandidátkou je žena, která má dlouhodobě řídké nebo chybějící obočí a stav je stabilní – například po letech vytrhávání, po úrazu, popálení, chirurgickém zákroku nebo u stabilizované formy alopecie,“ říká MUDr. Tomáš Herma. „Podmínkou je zdravá kůže bez aktivního zánětu a také realistická představa o výsledku. Zároveň je potřeba zhodnotit charakter vlasů v dárcovské oblasti. Příliš velký rozdíl v barvě nebo síle vlasů může být nápadný,“ dodává. Zajímavým „bodem zlomu“ při konzultaci bývá podle něj otázka péče. „Transplantované obočí roste stejně jako vlasy. To znamená, že potřebuje pravidelné zastřihování a úpravy. Ne každá žena je ochotná tomu věnovat energii.“

Jak se vytvoří přirozený tvar obočí?

Chloupky se nejčastěji odebírají z týlní části hlavy, kde jsou folikuly stabilnější. Přirozený výsledek ale nestojí jen na samotném přenosu. „Klíčové jsou tři věci. Výběr vhodných jemnějších vlasů, správný směr a sklon implantace – u obočí je to extrémně plochý úhel vůči kůži – a rozumná hustota a kresba oblouku podle obličeje,“ popisuje odborník. Před samotným zákrokem vždy probíhá nákres a domluva finálního tvaru. Cílem není vytvořit nepřirozené obočí, které vypadá jako nalepené, ale harmonický rám obličeje.

Je výsledek trvalý?

„Dobrou zprávou je, že transplantované folikuly jsou trvalé. Chovají se jako vlasy z hlavy. Je potřeba pravidelné zastřihování a někdy i jemné tvarování,“ říká MUDr. Tomáš Herma. Opakování zákroku je o něco častější než u transplantace vlasů. „Kůže v oblasti obočí je velmi jemná a snažíme se ji implantací co nejméně poškozovat, aby nedocházelo k nevzhlednému jizvení. Pokud je požadována vysoká hustota, někdy výkon rozdělujeme do etap. Do obočí vybíráme skutečně jemné vlasy a případné vícevlasové štěpy dělíme, aby z jednoho místa nevyrůstaly dva vlasy,“ dodává.

Po zákroku se objevuje několik dní zarudnutí a drobné stroupky, které obvykle mizí během 7 až 10 dnů. „Transplantované chloupky často během prvních týdnů vypadnou. Je to běžná fáze,“ uklidňuje lékař. Nový růst se typicky rozbíhá mezi třetím a čtvrtým měsícem. Konečný výsledek se hodnotí zhruba po 9 až 12 měsících.

Co když za ztrátou stojí alopecie?

Růst obočí může souviset i s některými formami alopecie. „Alopecie areata nebo frontální fibrotizující alopecie může postihnout obočí i vlasy na hlavě. U jizevnatých alopecií může být problém trvalý, protože folikuly jsou zničeny,“ vysvětluje lékař. U hormonálně podmíněného řídnutí vlasů i obočí většinou nebývá hlavním příznakem, ale může se zhoršovat při dalších faktorech. Roli hraje i samotné stárnutí, které snižuje kvalitu vlasů i obočí.

Léčba vždy začíná diagnostikou. „Například u telogenního efluvia řešíme hlavně spouštěč – stres, nemoc nebo porod. U ženské formy androgenní alopecie se používá lokální minoxidil, někdy systémová léčba podle kontraindikací a plánů těhotenství, podpůrně PRP, mezoterapie nebo mikrojehličkování,“ popisuje odborník.

U alopecie areata se často volí lokální či injekční kortikosteroidy a podle rozsahu i systémová léčba. „Obecně platí, že při známkách řídnutí vlasů není na co čekat. Léčbu je vhodné zahájit co nejdříve, než dojde k nevratné ztrátě folikulů,“ říká na závěr MUDr. Tomáš Herma. Transplantace – ať už obočí, vlasů nebo vousů – dává podle něj smysl hlavně tehdy, když je vypadávání stabilizované a dárcovská oblast dostatečná. Princip je vždy stejný: přesun vlastních folikulů do místa, kde chybí.