Pražskému parfémářskému domu Pigmentarium se podařilo to, o čem sní všechny lokální značky: etablovat se na mezinárodní scéně a dostat se do prestižních butiků po celém světě. Jak vznikal nový parfém, kterou zakladatel značky Tomáš Ric popisuje jako konejšivé objetí?
Už v názvu vašeho nejnovějšího parfému Aereo rezonuje vzdušná lehkost. Jaký je jeho příběh?
Pigmentarium je od začátku úzce spojené s Prahou, ovšem ne prvoplánově. Už dlouho mě zajímalo téma rudolfinské doby, ale pořád jsem nevěděl, jak ho zakomponovat do naší značky tak, aby nepůsobilo levně, turisticky nebo retro. Půjčujeme si sice elementy z minulosti, ale transformujeme je do přítomnosti a hrajeme si s emocemi. Zároveň jsem měl potřebu přidat do našeho portfolia plného sebevědomých parfémů něco tiššího, hloubavějšího a uklidňujícího. Pak jsem díky jednomu z našich partnerů objevil filozofa Michala Sendivoje, který působil na dvoře Rudolfa II. jako alchymista a definoval něco, čemu říkal aereo nitro. Popisoval to jako neviditelnou substanci ve vzduchu, která umí dát i vzít život a oheň. Tenkrát se mu všichni smáli, ale on vlastně popsal kyslík.
Jak jste to všechno přeložili do řeči parfému?
Vedli jsme nad tím s naším parfémářem Théem Belmasem nekonečné diskuze a popravdě to byl zatím nejtěžší parfém, který jsme spolu tvořili. Vzniklo asi padesát vzorků, než jsme našli ten pravý. Od začátku jsem věděl, že chci něco hřejivého, komfortního, vzdušného. Představuju si, že jsem v létě sám na chatě, čtu knížku a otevřenými okny je cítit teplý vánek a taky trocha vlhkosti z lesa. V řeči parfému Aereo je to spousta kašmeranu, chladivý růžový pepř a myrha, která do kompozice vnáší ducha staré Prahy. Přál bych si, aby v něm lidé stejně jako já cítili vůni komfortu, která vám přinese klid. Představuju si ten pocit jako narůžovělý nebo namodralý obláček, do kterého si lehnete a on vás obejme.
Pigmentarium se dnes prodává od Evropy přes Blízký východ, Asii, Austrálii až po Afriku a Ameriku. Pozorujete rozdíly v preferencích zákazníků?
Když jezdím školit prodejce v nových obchodech, rád se jich ještě před samotnou prezentací našich vůní ptám, jaké z nich cítí emoce. Je až neuvěřitelné, že tak v devadesáti pěti procentech případů odpoví totéž – napříč státy a kulturami. I když neznají Prahu a příběhy, které za našimi parfémy stojí, ta výsledná emoce je univerzálně platná a přenosná, což mi dělá neskutečnou radost. Například Ad Libitum je sebevědomí, Erotikon svůdnost, Paradiso bezstarostnost…
Foto: Michael Dvořák
Paradiso je dlouhodobě vaším bestsellerem a každé léto uvádíte jeho sběratelskou limitovanou edici. Jak vznikla ta letošní?
Strašně si cením práce lidí a jedna z věcí, které na Pigmentariu miluju, je to, že můžu být v úzkém kontaktu s umělci. Letošní limitka vznikla ve spolupráci s Ateliérem grafického designu a vizuální komunikace na pražské UMPRUM, který vede Zuzana Lednická. Domluvili jsme se, že by limitka Paradisa mohla vzejít ze studentské soutěže, kde nás mezi mnoha povedenými návrhy nejvíc oslovil ten od Grety Vrabcové. Přišla s nápadem na flakon i krabičku s otisky prstů mastných od opalovacího krému, což podle mě perfektně vystihuje dokonalou nedokonalost bezstarostného léta.
Prvním počinem nezávislého parfémářského domu byla v roce 2018 vůně Ad Libitum, ta nejnovější devátá se jmenuje Aereo. Zakladatelem značky je Tomáš Ric, tvůrcem parfémů se v lednu 2023 stal Francouz Théo Belmas. Pigmentarium je dnes v prodeji na všech kontinentech kromě Antarktidy.
Máte spoustu tetování – odkazuje některé z nich k vůním nebo přímo Pigmentariu?
Ano, právě k Paradisu a jeho první limitované edici, kterou vytvořila vizuální básnířka Michaela Fenkl. Zní „Paralyzed by my own paradise“, což byl slogan projektu. Vznikl tenkrát naprosto organicky a náhodně, seděli jsme vedle sebe v Madridu v kavárně se společnými známými, ale zrovna my dva jsme se neznali. Vyprávěl jsem jí o Pigmentariu a o tom, že bych si přál udělat limitku Paradisa – a hned na místě jsme se dohodli na spolupráci. Asi za dva dny po příletu do Prahy mi poslala návrhy a bylo hotovo. Mám hroznou radost, že všichni, s kým jsme spolupracovali, jsou nebo se stali mými přáteli.
Článek vyšel v časopise Marianne, redakčně upraveno.
Článek vyšel pod původním titulkem „Parfémy nesou emoce napříč kontinenty“ v časopise Marianne 06/2026. Všechna vydání časopisu naleznete za zvýhodněnou extra cenu zde.
Miss World Taťána Kuchařová: Kdo ji v životě podržel, když jí bylo nejhůř?
