Na první pohled se zdá, že mezi dvěma budovami není místo ani pro úzkou chodbu. Přesto zde vznikla jedinečná architektonická perla. Dům, který nemá v některých částech ani metr, je právem nazýván jako „nejužší na světě.“ Přitahuje pozornost nejen pro své rozměry, ale i tím, co symbolizuje.
Fascinující stavba vznikla v roce 2012 pod taktovkou architekta Jakuba Szczęsného, který chtěl dokázat, že i nevyužité mezery ve městech mohou sloužit jako plnohodnotné obytné prostory. Pojmenovaný byl po svém prvním nájemníkovi, izraelském spisovateli a filmaři Etgarovi Keretovi – Keret house. Našli byste ho mezi dvěma historickými budovami v ulicích Chlodna a Zelezna. „První je cihlová budova na ulici Zelazna – fragment již téměř neexistujícího města před druhou světovou válkou. Druhá je družstevní betonový bytový dům, prvek “vnucené struktury„, která měla za cíl negovat předchozí městskou krajinu. Jejich sousedství je náhodné – jako mnoho architektonických struktur ve Varšavě,“vysvětluje Jakub Szczęsny. Dům je dvoupatrový a má tvar trojúhelníku. Na šířku má v nejužší části pouhých 92 centimetrů a nejvíce 152 centimetrů. Klasické dveře tady nenajdete. Dovnitř se dostanete poklopem s elektrickými vysouvacími schody. „Zprvu se zdá, že vybudování obytného prostoru v takovémto předpokladu je nemožné. Keretův dům je v rozporu s tímto falešným obrazem a zároveň rozšiřuje pojem nemožné architektury,“ říká architekt.
Keretův dům je i přes své rozměry plně vybavený a dá se v něm bez problémů bydlet i tvořit. Obsahuje dvě patra a má jednu ložnici, pracovní kout, kuchyňku, obývací část i koupelnu, a dokonce menší skladovací prostor. Každý centimetr je využit na maximum. Nechybí dvě okna, bohužel nejdou otevírat. Sluneční světlo dovnitř vstupuje také přes průsvitné skleněné panely tvořící stěny. Interiér je vymalován bílou barvou a elektřina do budovy proudí přes sousední dům. Zajímavě řešený je přístup vody. Keret house má vlastní technologii vody a kanalizace. Díky tomu nemusí být napojen na městský vodovod. Celou stavbu podpořila varšavská radnice a realizovaná byla Polskou nadací moderního umění. Protože nesplňuje polské stavební předpisy, je vedený jako „umělecká instalace“. V roce 2019 byl zařazen na seznam mezinárodních projektů oceněných architektonickým portálem Iconic Houses. Je dokonalou ukázkou toho, že hranice architektury a kreativity lze neustále posouvat. Ačkoli se v něm dají sotva roztáhnout ruce, jeho význam daleko přesahuje jeho rozměry.
